AI ovlivní téměř polovinu pracovních míst. Zhorší se nerovnost, varuje MMF

Ve vyspělých ekonomikách umělá inteligence zasáhne přibližně 60 procent pracovních míst, odhaduje MMF. V polovině těchto případů povede ke zvýšení produktivity práce. V dalších případech bude mít AI schopnost vykonávat klíčové úkoly, které v současnosti vykonávají lidé. To by mohlo snížit poptávku po pracovní síle, ovlivnit mzdy, a dokonce vést k zániku pracovních míst.

V zemích s nízkými příjmy umělá inteligence ovlivní podle odhadu MMF asi 26 procent pracovních míst. „Mnoho z těchto zemí nemá infrastrukturu ani kvalifikovanou pracovní sílu, která by dokázala využít výhod umělé inteligence, což zvyšuje riziko, že by tato technologie mohla časem zhoršit nerovnost mezi národy,“ konstatovala Georgievová.

Zatímco u pracovníků s vyššími příjmy a u mladších pracovníků může nastat situace, že po zavedení AI se jim neúměrně zvýší mzdy, ti s nižšími příjmy a starší zaměstnanci by si proti nim zřejmě pohoršili.

„Země musejí nutně vytvořit komplexní sociální záchranné sítě a rekvalifikační programy,“ uvedla Georgievová. „Tím můžeme přechod na AI učinit inkluzivnějším, ochránit zdroje obživy a omezit nerovnost,“ dodala.

Loni v prosinci dosáhli představitelé Evropské unie předběžné dohody o prvních ucelených pravidlech na světě, která mají regulovat využívání AI. Konečná podoba takzvaného Aktu o umělé inteligenci vstoupí v platnost nejdříve v roce 2025.

Podle loňské zprávy americké investiční banky Goldman Sachs by umělá inteligence mohla nahradit až 300 milionů pracovních míst po celém světě. Umělá inteligence by mohla vést k tvorbě nových pracovních míst a zvýšení produktivity v různých odvětvích.

To by podle amerického futuristy a autora knihy Rule of the Robots: How Artificial Intelligence Will Transform Everything (Vláda robotů: Jak umělá inteligence všechno změní) Martina Forda mohlo mít hrozivé následky.

„Nejde jen o to, že by se to stalo jednotlivcům, ale mohlo by to být docela systémové. Mohlo by se to stát mnoha lidem, zcela náhle, potenciálně všem najednou. A to má důsledky nejen pro tyto jednotlivce, ale pro celou ekonomiku,“ prohlásil Ford.

Mathias Döpfner, generální ředitel německé mediální skupiny Axel Springer, již dříve uvedl, že systémy jako ChatGPT by mohly nahradit kupříkladu novináře. „ChatGPT například umožňuje lidem s průměrným písemným projevem vytvářet eseje a články. Novináři tak budou čelit větší konkurenci,“ uvedl pro BBC ekonom Carl Benedikt Frey působící na Oxfordské univerzitě.

Také někteří umělci a programátoři vyjadřují obavy o své pracovní vyhlídky v souvislosti s umělou inteligencí. Nicméně umělá inteligence může rovněž vytvářet nové příležitosti a pracovní pozice v oblastech, kde je potřeba zvýšit produktivitu a efektivitu.

Zpráva Goldman Sachs zdůrazňuje, že využití umělé inteligence se v různých oblastech liší a v administrativě lze zautomatizovat více pracovních úkolů než v jiných odvětvích, například ve stavebnictví.