Šmírovat Čechy na webu chtěl stát už dříve, ale nevyšlo to. Teď to přesto zkouší znovu

O tom, že chce stát sbírat data o navštívených webech, informovaly Novinky.cz již dříve. Ministerstva si od toho slibují usnadnění práce pro policii a zpravodajské služby. Experti jsou ale zásadně proti, protože by šlo v podstatě o plošné šmírování uživatelů, ke kterému by byli poskytovatelé mobilního i pevného internetu donuceni.

V minulosti se přitom o to samé snažilo ministerstvo opakovaně. „Konkrétně v letech 2015 a 2022. Vyvolalo to tehdy ale velkou nevoli Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) i Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ),“ uvedl pro Novinky.cz advokát Ondřej Hanák z kanceláře eLegal.

Zdůraznil, že návrh z roku 2015 usiloval o totéž, co nyní. „Tedy povinnost sbírat cílovou IP adresu a cílový port. Je zajímavé, že i u nás Ústavní soud posuzoval zákonnost té stávající vyhlášky, která do práv tolik nezasahuje. Tehdy ji posvětil, ale například soudkyně Kateřina Šimáčková byla již tehdy proti,“ zavzpomínal Hanák.

Jeho slova potvrzuje i další odborník. „Tento návrh, pokud se bavíme o uchovávání cílové IP adresy, je stejný jako návrh předložený před 10 lety,“ uvedl pro Novinky.cz Jaromír Novák, který má na starosti spolupráci se státními orgány ve sdružení CZ.NIC, které spravuje české národní domény s koncovkou .cz.

Ten zároveň zavzpomínal, jak boj o soukromí Čechů na webu tehdy probíhal. Úřad pro ochranu osobních údajů uvedl, že „si je vědom toho, že absence cílové IP adresy a čísla portu je nelogická. A to zejména s ohledem na skutečnost, že u jiných specifických druhů komunikace – jako jsou například elektronická pošta, IP telefonie nebo telefonní hovor v pevné i mobilní síti – je požadováno uchovávání identifikátorů obou komunikujících stran.

ÚOOÚ nicméně konstatoval, že vzhledem k intruzivní povaze takového opatření je potřeba uvážit opatření v širších souvislostech. „A současně požadoval statistické údaje a kvalifikované odhady k tvrzení, že ukládání cílové IP adresy a čísla portu umožní policii lépe cílit vyšetřování,“ připomněl Novák.

Důkladnější odůvodnění a zhodnocení požadoval také Český telekomunikační úřad, Novák byl v tom roce předsedou Rady ČTÚ. „Úřad ve velmi rozsáhlých připomínkách upozornil také na skutečnost, že zde dochází ke konfliktu dvou ústavně chráněných oblastí, a to práva na ochranu soukromí na jedné straně a zajištění bezpečnosti veřejnosti a státu na straně druhé,“ konstatoval Novák.

„Indikace požadavku na opatření přispívající k odhalování závažné kriminality, respektive organizovaného zločinu, je bezpochyby relevantním důvodem pro úvahy nad změnou právní úpravy, samotný tento fakt však nedává pro jakékoliv úpravy generální zmocnění, vždy musí být respektovány základní ústavní principy,“ podotkl Novák.

To byl patrně i hlavní důvod, proč byly snahy o šmírování před lety smeteny ze stolu.

Ve světě je přitom patrný opačný trend, kdy se zákonodárci snaží soukromí uživatelů na internetu co nejvíce chránit. Pod tlakem regulátorů tak provozovatelé webů musí žádat o souhlas, zda smí dané internetové stránky ukládat cookies – tedy malé datové soubory, které se ukládají přímo ve vašem prohlížeči.

Tvůrci operačních systémů zase nabízejí funkci nesledovat, aby se jednotlivé aplikace nemohly dozvědět o vás a vašem zařízení více, než si budete skutečně přát.

Proti novým snahám o šmírování uživatelů se postavil opětovně také Úřad pro ochranu osobních údajů, podle kterého je současný návrh v přímém rozporu s ustálenou judikaturou Soudního dvora EU.

„Na to ÚOOÚ upozorňoval obě ministerstva. Nejzásadnější je, že už v roce 2014 evropský soudní dvůr prohlásil za nepřípustné uchovávání údajů o všech občanech plošným a nerozlišujícím způsobem – taková úprava je ovšem dosud v českém právním řádu zakotvena,“ prohlásil pro Novinky Milan Řepka, mluvčí ÚOOÚ.

„Plošné a nerozlišující uchovávání metadat poskytovateli služeb elektronických komunikací lze odůvodnit pouze tehdy, pokud země EU čelí vážnému, skutečnému, současnému nebo předvídatelnému ohrožení národní bezpečnosti,“ zdůraznil Novák ze sdružení CZ.NIC.

Ministerstvo vnitra a ministerstvo průmyslu a obchodu si od nového návrhu slibují usnadnění práce pro policii a zpravodajské služby. Ochránci zákona by v případě přijetí návrhu mohli žádat data o tom, jaké webové stránky konkrétní lidé navštívili, a to při vyšetřování prakticky všech trestných činů.

Po výtkách novinářů i odborné veřejnosti se ozval i ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), jenž se nechal slyšet, že žádný Velký bratr nebude. „Osobně žádné šmírování rozhodně nepodporuju. Pokud vyhláška, o které teď běží odborná diskuze, takové riziko obsahuje, přese mě určitě neprojde,“ prohlásil Rakušan na síti X.

„Ne. Nic takového za mé vlády fakt realizováno nebude,“ vyslal jasnou zprávu do světa premiér České republiky Petr Fiala (ODS) na síti X, kde sdílel i článek Novinek o Velkém bratru. Odkazovaný článek shrnuje reakce odborníků, kteří před návrhem ministerstev varují.