Slovenský úřad chce trestat šíření hoaxů

Úřad navrhl doplnit do trestního zákona nový skutek, na jehož základě by bylo trestné vytvářet i šířit nepravdivé informace, které by mohly znepokojit obyvatelstvo nebo ovlivnit jeho rozhodování o závažných společenských otázkách. Za to by viníkům při úmyslném jednání hrozilo například za nyní vyhlášeného nouzového stavu až desetileté vězení.

Podle ministerstva je cílem nové úpravy reagovat na stoupající počet nepravdivých informací zejména v souvislosti s epidemií covidu-19. Policie pravidelně upozorňuje na takzvané hoaxy například o vakcínách proti covidu-19.

Proti návrhu trestat šíření dezinformací se už postavili někteří vládní politici. Připomenuli stávající svobodu slova. Šéfka nejmenší vládní strany Za lidi Veronika Remišová trestání za názor, byť nepravdivý, přirovnala k praktikám komunistické totality.

Podle generálního prokurátora Maroše Žilinky je předloha ve zmíněné záležitosti odborně nenáležitá a neodpovídá stavu společnosti. Známý soudce bratislavského krajského soudu Peter Šamko, který se jako jeden z mála soudců na Slovensku pravidelně vyjadřuje k citlivým kauzám či k soudnictví, označil návrh za pokus o zavedení cenzury. Nevládní organizace Transparency International Slovensko zase vyslovila obavy z možného zneužívání chystané právní úpravy.

Navrhované trestání šíření hoaxů je součástí širší novely trestního zákona, která kromě jiného předpokládá úpravy trestních sazeb za vícero stávajících trestných činů či zmírnění trestů pro konzumenty drog. Někteří představitelé slovenské vládní koalice se už dříve postavili proti tomu, aby země zmírňovala tresty za přechovávání drog, kromě marihuany, pro osobní potřebu.

Jak upozornily servery NPR a Poynter, dezinformace nešíří pouze jejich tvůrci, ale velmi často právě i samotní uživatelé. Nejčastěji se totiž hoaxy a dezinformace týkající se koronaviru šíří prostřednictvím sociálních sítí, jako je například Facebook či Twitter. I když se internetoví giganti snaží proti tomu bojovat, práci jim znesnadňují samotní uživatelé.

Smyšlené zprávy totiž často šíří dál – jednoduše věří tomu, co si na internetu přečtou. Není výjimkou, že některé zprávy mají desítky či stovky tisíc sdílení. Nevědomky tak pomáhají tvůrcům dezinformací, aby si vydělali pořádný balík peněz.

Podobné kauzy globálního dosahu jsou totiž pro tvůrce dezinformací hotový zlatý důl. Využívají strachu a paniky lidí, aby je nasměrovali na své webové stránky. Díky tomu následně profitují ze zobrazované reklamy, a to i v řádu několika milionů dolarů.