Hlavní obsah

Rychlý internet ve všech obcích nebude

Právo, Jan Holý, Jiří Vavroň

Zavedením vysokorychlostního internetu se stabilním připojením rychlostí alespoň 30 Mb/s do malých obcí chce vláda zabránit vylidňování venkova i zlepšit podmínky podnikání. K vybudování vysokorychlostních pevných internetových sítí do odlehlých míst chtěla vláda využít 14 miliard korun z evropských dotací. Už dnes je ale podle odborníků jasné, že se tento záměr v místech, kde se to komerčním operátorům nevyplatí, zcela nezdaří.

Foto: koláž Novinky.cz s použitím Profimedia.cz

Ilustrační foto

Článek

Do tendru s celkovou dotací 11,5 miliardy korun se totiž přihlásily jen tři firmy, které požádaly o zhruba 50 miliónů korun. Další společnosti ho navíc napadly u Evropské komise. Internetovým poskytovatelům se mimo jiné nelíbily složité a problematické podmínky, a proto se řada z nich do soutěže nezapojila.

Nyní se chystá ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) zkusit oslovit trh znovu, i když s výrazně menší částkou kolem tří miliard korun. „Výzvu na žádosti o dotace bychom chtěli vypsat do poloviny letošního roku,“ potvrdil Právu náměstek ministra průmyslu a obchodu Ondřej Malý. Podmínky by podle něj měly být výrazně mírnější a otevřenější než v neúspěšném loňském pokusu.

„Jde o odlehlé oblasti s nízkou hustotou osídlení, což je nutné respektovat a žadatelům o dotace, což budou nejčastěji malí lokální a regionální operátoři, vyjít maximálně vstříc,“ řekl Malý. Ministerstvo podle něj daleko více komunikuje s potenciálními příjemci dotací, aby se podařilo celý program rozvoje internetu na venkov úspěšně restartovat.

Stačí méně peněz

„Minulé vedení MPO čerpání dotací na zavádění rychlého internetu nezvládlo. Uplynuly čtyři roky a z evropských peněz se nevyčerpalo nic,“ řekl Právu poslanec Martin Jiránek (piráti), který je předsedou sněmovního podvýboru pro informační technologie a telekomunikace.

„Proto bedlivě sledujeme nejen připravovanou novou dotační výzvu, ale i možnosti, jak využít a na co zbývající miliardy z tohoto programu. Máme na to necelé tři roky,“ dodal.

Podle prezidenta Výboru nezávislého ICT průmyslu Jakuba Rejzka každoroční sběr dat ČTÚ dokazuje, že rychlé sítě se stavějí i v zapadlých oblastech. „Bohužel minulá výzva předpokládala, že je rychlým internetem potřeba pokrýt co největší území, třeba i poloviny okresů, navíc malým počtem velkých operátorů,“ řekl Rejzek Právu.

Navíc podle něj dotační podmínky byly velmi podrobně a široce specifikovány a bylo velké nebezpečí, že když se do toho někdo pustí, všechny náležitosti nesplní a dotace pak budou kráceny. „Na tvorbě nové dotační výzvy se podílíme a věřím, že se více zohlední skutečná potřeba peněz a zjednoduší se i zadávací podmínky,“ věří Rejzek.

Jak dále uvedl, operátoři stavějí tam, kde se to vyplatí. „Kde nejsou zákazníci, tam je dlouhá doba návratnosti,“ dodal. Operátoři, kteří chtějí stavět sítě ve vyloučených lokalitách, navíc čelí hned několika problémům. Stejně jako silnice jsou i telekomunikace liniové stavby a jako takové jsou svázané nadmíru složitou administrativou, poplatky a vyrovnáním za umístění optických vláken do pozemků po cestě k uživateli.

Podle odborníků je základní tzv. páteřní optická síť v Česku dobře rozvinutá. Její vybudování se často „svezlo“ s velkými stavbami, optické sítě se tak budovaly podél železničních koridorů, plynovodů, ropovodů a její kapacita je více než dostatečná. Optické kabely páteřní infrastruktury vedou do všech krajských, velké většiny okresních měst a oblastních center.

Jenže přivést optické kabely se komerčně nevyplatí v malých obcích, často i desítky kilometrů vzdálených od páteřní sítě. Návratnost takové sítě by operátoři počítali na desítky let. Právě proto mají v takzvaných bílých místech, kde není nyní žádné nebo je jen málo kvalitní připojení k internetu, pomoci evropské dotace.

Stovky regulací a nařízení

Výstavbu a provoz infrastruktury telekomunikační sítě navíc svazují možná až stovky regulací a nařízení. Řízení sítí, provozu, bezpečnosti dat, ochrana osobních údajů včetně nového nařízení GDPR o ochraně osobních údajů – tohle všechno musí operátor zvládat, a hlavně zaplatit.

Přirozenou snahou podnikatelů je, že investují do infrastruktury především tam, kde je hodně zákazníků. A to nenahrává do karet malým obcím v odlehlých regionech. Mobilní operátoři ale peníze z evropských fondů využít nemohou. Podle MPO je prvním důvodem to, že program není určen pro mobilní, ale pro fixní připojení.

U mobilního připojení totiž není jistota, že by byl operátor schopen nabídnout od roku 2020 připojení rychlostí 100 Mbit/s a vyšší, na což míří celoevropské cíle.

Druhým důvodem je, že pomocí fixních technologií vyjde vybudování sítě s požadovanými parametry nakonec levněji.

Související články

Výběr článků

Načítám