Robotické rukavice budou ovládat auta i drony. Vyvíjejí je Češi

Auta, drony nebo vozíky by uživatelé ovládali pomocí gest, nebylo by třeba držet například imaginární volant. V projektu budou definovaná ovládací gesta určující, které úkony má autonomní systém provést. Musí být přesně vymezena, aby nedocházelo k jejich záměně.

„Zájem o rozvoj autonomních vozidel stoupá. Automatizovaná, digitálně a elektronicky propojená vozidla představují budoucnost nejen v dopravě, proto podporu podobných výzkumů považujeme za smysluplnou,“ řekl předseda TA ČR Petr Konvalinka.

Virtuální realita (VR) ovládaná prostřednictvím robotických rukavic je podstatou celého projektu. Experti chtějí vytvořit uživatelské prostředí odrážející realitu ve VR, a to jak s reálným výhledem z vozidel, tak bez něj, tedy na mapovém podkladu. Díky zprostředkované realitě bude uživatel schopný předvídat případy, kdy je potřeba systém zkorigovat. Proto se výzkum zároveň zaměřuje na lidský faktor.

Tým doufá v to, že výzkum pomůže i s tvorbou legislativy pro zavádění autonomní dopravy s poskytováním lidské inteligence na vyžádání. „Specifikujeme v ní i požadavky a doporučení na kvalifikaci telenavigátorů s ohledem na zajištění bezpečnosti v uzavřených areálech i v běžném provozu, kde nalezne při doručování zásilek takzvaně ‚v poslední míli‘ tento systém velké uplatnění, i s ohledem na kategorie vozidel, kterým navigátor poskytuje lidskou inteligenci,“ dodal Štěpán Křehlík z CDV. Výzkum by měl skončit závěrem roku 2024.

Ovládat elektroniku na dálku chce také americký miliardář Elon Musk. Jeho společnost Neuralink pracuje už několik let na mozkových čipech, které by to měly umožnit. Implantát se vloží prostřednictvím laseru pod lidskou lebku.

Speciální implantát pak dovede snímat vysílané neurony a proměnit je v počítačový algoritmus. V praxi díky tomu bude elektronika schopna reagovat na naše myšlenky.

Ve chvíli, kdy budete chtít zapnout mobil, bude na to stačit jen pomyslet. A totéž platí také v případě spouštění jednotlivých aplikací na počítači či jakýchkoli dalších činností.

Americký vizionář vidí uplatnění nejprve v oblasti lidí s fyzickým omezením, především tedy u ochrnutých pacientů. Teprve poté by se mohla celá technologie rozšířit i mezi běžné uživatele.