Článek
Draghi na videu reagoval na otázky veřejnosti a mimo jiné řekl, že zákaz nebo regulace digitálních měn není úkolem ECB.
Šéf Banky pro mezinárodní vyrovnání plateb (BIS) Agustín Carstens minulý týden vyzval centrální banky, aby proti kryptoměnám zakročily. Podle něj fungují na principu pyramidových podvodů a centrální banky by se měly zasadit o to, aby se kryptoměny nedostávaly do bankovní a finanční infrastruktury.
Problematiku digitálních měn budou zřejmě projednávat představitelé centrálních bank na březnovém zasedání skupiny významných ekonomik G20 v Buenos Aires.
Na otázku, zda by si koupil bitcoin, Draghi odpověděl opatrně: "Upřímně, dobře bych si to rozmyslel." Poukázal na to, že hodnota bitcoinu prochází výrazně vyššími výkyvy než hodnota eura a že kryptoměny za sebou nemají podporu veřejných institucí. Technologie blockchain, která kryptoměny vytváří, ještě není dost bezpečná, aby ji mohly používat centrální banky, poznamenal Draghi.
ECB a japonská centrální banka zkoumají blockchain už více než rok. Loni v září oznámily "slibné výsledky, které však nepřinášejí žádné závěry pro využití v praxi", uvedla agentura Reuters.
Bitcoiny a další virtuální měny
Virtuálních měn existuje mnoho. Jednou z nejstarších a aktuálně nejpopulárnějších jsou tzv. bitcoiny. Ty vznikly už v roce 2009, větší popularitě se ale těší v posledních letech. Tato měna byla vytvořena tak, aby se nedala ovlivňovat žádnou vládou ani centrální bankou.
Kybernetické mince „razí“ síť počítačů se specializovaným softwarem naprogramovaným tak, aby uvolňoval nové mince stabilním, ale stále klesajícím tempem. Počet mincí v oběhu má dosáhnout nakonec 21 milionů, což má být kolem roku 2140.
Bitcoiny a další kryptoměny se těší velké popularitě především coby prostředek pro investici. Kurzy však často kolísají. Evropský bankovní úřad kvůli tomu dokonce varoval spotřebitele, že neregulované virtuální měny představují velké riziko. Jejich vklady totiž nejsou nijak chráněny. [celá zpráva]