Článek
Web se zrodil na půdě Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) se sídlem v Ženevě. V polovině roku 1980 přišel do této mezinárodní vědecké organizace jako konzultant britský softwarový inženýr Timothy Berners-Lee. Pro svou osobní potřebu tehdy naprogramoval jednoduchý elektronický katalog, přístupný odkudkoliv prostřednictvím počítačové sítě. Jednotlivé listy propojoval systém odkazů, díky nimž se daly snadno vyhledat související informace. Odtud byl jen krůček k vytvoření systému internetových stránek, mezi nimiž lze jednoduše přecházet pomocí hypertextových odkazů.
Než však ke zrodu World Wide Webu došlo, uplynulo bezmála celé desetiletí. Koncem roku 1981 totiž Bernersi-Leemu vypršel původní šestiměsíční kontrakt s CERNem, načež odešel pracovat pro firmu Image Computer Systems. Teprve po návratu do Ženevy v polovině dekády svůj někdejší nápad rozpracoval, takže jej na jaře 1989 mohl CERNu nabídnout jako řešení dlouhodobých problémů se sdílením dat mezi vědeckými týmy.
Spolu s Robertem Cailliauem a několika dalšími spolupracovníky navrhl Berners-Lee jazyk pro vytváření webových stránek (HyperText Markup Language, zkráceně HTML) a definoval protokol pro přenos stránek internetem (Hypertext Transfer Protocol, HTTP). Berners-Lee byl i autorem programu, jenž sloužil zároveň jako editor i prohlížeč stránek.
Když Berners-Lee zvažoval jak program pojmenovat, napadaly ho názvy jako Mine of Information (Důl na informace) či Information Mesh (Informační spleť). Nakonec ale padla volba na WorldWideWeb (Celosvětová síť). Tento název se posléze v mírně modifikované podobě (s mezerami mezi slovy) stal označením pro celou službu, zatímco samotný prohlížeč byl překřtěn na Nexus.
Servery zapojili Evropani i Američané
Své servery začaly záhy zřizovat evropské i americké vědecké instituce. V listopadu 1992 bylo po celém světě 26 serverů. O rok později jejich počet přesáhl pět stovek a koncem roku 1994 už jich bylo 10 000 kusů, přičemž se k nim připojovalo na deset milionů uživatelů. Příčinou tohoto raketového růstu bylo rozhodnutí Evropské organizace pro jaderný výzkum, která na jaře 1993 poskytla veřejnosti možnost využívat zcela zdarma.
Pokud se ohlédnete zpět, zjistíte jaká ohromná síla pro dobrou věc to byla.
Novináři se Bernerse-Leeho v minulosti opakovaně ptali, zda nelituje rozhodnutí poskytnout web uživatelům bezplatně. Vždy se jim přitom dostalo negativní odpovědi. V interview z října 2009 Berners-Lee napůl v žertu prohlásil, že zpětné lituje jen jedné věci, totiž rozhodnutí použít dvojité lomítko pro oddělení názvu protokolu od domény webu v adresách webových stránek. Věcně vzato to nebylo nezbytné a někteří uživatelé si na to prý později stěžovali. Obligátní formulku http:// ale dnes už stejně většina prohlížečů doplňuje do adresního řádku automaticky.
„Pokud se ohlédnete zpět, což doufám dnes všichni dělají, zjistíte jaká ohromná síla pro dobrou věc to byla. Do jaké míry to změnilo svět, umožnilo miliardám lidí tvořit, vzájemně komunikovat nebo šířit demokracii. Myslím, že dokonce ani Tim si před 25 lety nepředstavoval, že dopad bude tak obrovský,“ uvedl Rick Haythornthwaite, předseda Web Foundation.
Internet v Česku byl zprvu jen univerzitní sítí
Někdejší Československá republika byla připojena k celosvětové počítačové síti 13. února 1992. Prvním institutem připojeným k internetu bylo České vysoké učení technické v Praze (ČVUT). První pokusy s připojením do internetu probíhaly už na konci roku 1991. Ještě předtím existovaly v ČSR sítě FidoNet, EUnet a EARN.
V roce 1995, v souvislosti s rozpadem Československa v roce 1993, začala ČR používat jako národní doménu .CZ místo původní .CS. Na jaře roku 1996 pak odstartoval svůj provoz vyhledávací server Seznam.cz. Své webové stránky spustila také Poslanecká sněmovna.
Výhody internetového bankovnictví mohli Češi poprvé okusit v květnu 1998 díky bance Expandia. Neomezené připojení k webu za měsíční paušál zákazníci využívají od roku 2003. Magická hranice poloviny českých domácností s internetovým připojením byla podle statistik ČSÚ pokořena v roce 2010.
Historie internetu v Česku |
---|
Březen 1990 - V Československu byla zavedena amatérská síť FidoNet. |
Květen 1990 - Byla spuštěna síť EUnet pro unixové počítače. |
Říjen 1990 - Do země se dostala síť EARN, evropská odnož sítě Bitnet, která již vyžadovala trvalé spojení po pevných okruzích. Okruh vedl z Prahy do Lince a měl rychlost 9600 bit/s. V listopadu roku 1991 byla rychlost okruhu zvýšena na dvojnásobek a začal být využíván i pro přístup do internetu. |
Listopad 1991 - První pokusy s připojením do internetu (někdy uváděno jako datum připojení Česka k internetu). |
Prosinec 1991 - Ministerstvu školství byl podán návrh na vybudování celostátní páteřní sítě FESNET. Ministerstvo jej schválilo a v červnu 1992 na něj uvolnilo 20 miliónů korun. |
13. února 1992 - Na pražském ČVUT se konal oficiální akt připojení Československa k internetu. |
15. června 1993 - Slavnostní zahájení provozu sítě CESNET. |
Počátek roku 1995 - Byla zrušena doména "cs". Nová doména s koncovkou "cz" byla zavedena v souvislosti s rozpadem Československa již v roce 1993. |
Červen 1995 - Společnost Eurotel prodala firmě SPT Telecom divizi Služby datových sítí. V souvislosti s převodem byl liberalizován trh s provozováním veřejných datových sítí. |
Jaro 1996 - Začal fungovat katalogový vyhledávací server Seznam.cz. Své internetové stránky zprovoznila Poslanecká sněmovna. |
Listopad 1996 - Zřejmě jako první česká politická strana si internetovou adresu zřídila ODS. V únoru 1997 ji následovala druhá z nejsilnějších stran - ČSSD. |
Červenec 1997 - SPT Telecom zahájil zkušební provoz technologie euroISDN, která umožňovala připojení k různým službám, hlasovým a datovým, současně jednou přípojkou. |
15. září 1997 - Ministerstvo spravedlnosti na internetu zpřístupnilo elektronickou podobu obchodního rejstříku. |
Květen 1998 - Bylo založeno zájmové sdružení právnických osob CZ.NIC, které se stalo správcem národní domény (koncovka .cz). Před ním byla správcem domény firma COnet. |
4. května 1998 - Expandia Banka začala jako první z českých bank nabízet internetové bankovnictví. |
1. listopadu 2001 - Česká akademická síť CESNET 2 byla propojena s evropskou gigabitovou sítí GÉANT. |
3. května 2002 - Spuštěna česká verze encyklopedie Wikipedia. |
2002 - První možnosti přístupu na internet prostřednictvím bezdrátové technologie WiFi. |
21. února 2003 - Společnost SkyNet oznámila, že jako první v Česku nabídne rychlý internet prostřednictvím technologie ADSL. |
Duben 2003 - Eurotel spustil jako první český mobilní operátor neomezené připojení k internetu za paušál; T-Mobile začal poskytovat stejnou službu v následujícím měsíci. |
Září 2006 - Telefónica O2 Czech Republic spustila jako první televizní vysílání přes internet (IPTV). |
2010 - Podle ČSÚ podíl domácností s připojením k internetu překročil 50 procent. |
Zdroj: ČTK |