Článek
Cerf se jako profesor Stanfordovy univerzity v sedmdesátých letech stal spolu s Robertem Kahnem vůdčí osobností kolektivu odborníků, kteří pracovali na novém standardu pro komunikaci mezi počítačovými sítěmi. Výsledkem několikaletého úsilí nakonec nebyl jen jeden protokol, ale rovnou dva. První z nich dostal název Transmission Control Protocol, zkráceně TCP.
Na jeho základě jsou přenášené informace na začátku celého procesu rozděleny do paketů a na konci složeny do původního celku. Druhý protokol se jmenuje Internet Protocol (IP) a má zjednodušeně řečeno na starost, aby pakety nezabloudily a dokázaly v pořádku projít různými typy sítí.
Poprvé byly protokoly TCP/IP v praxi testovány v polovině sedmdesátých let a poté, co uspěly, se na přelomu dekády vydaly do světa. Krátce s nimi koexistovala i původní norma NCP, ale od začátku roku 1983 se protokoly TCP/IP staly oficiálním standardem testovací sítě ARPANET, z níž se po oddělení čistě vojenské sítě MILNET postupem času vyvinul dnešní internet.
World Wide Web během 30 let zásadně změnil svět
Skutečná celebrita vědeckého světa
Za autora názvu internet, který se poprvé objevil v roce 1974, bývá označován právě Cerf, který se tak může pyšnit titulem „otec internetu“. Cerf patří také k odborníkům, kteří usilovali o to, aby byl internet veřejně dostupný.
Ve vědeckém světě se Cerf řadí ke skutečným celebritám, je držitelem řady významných ocenění i čestných doktorátů ze světových univerzit. V roce 2004 obdržel Turingovu cenu, která je v oboru informatiky považována za obdobu Nobelovy ceny, a o rok později dostal od amerického prezidenta George W. Bushe Prezidentskou medaili svobody, nejvyšší civilní vyznamenání v USA.
V roce 2010 získal cenu za celoživotní dílo v asi nejstarší a nejznámější internetové soutěži západního světa Webby Awards. V minulosti vstoupil také do internetové síně slávy Internet Hall of Fame organizace Internet Society. Cerf, který je od útlého věku nedoslýchavý, je také známý svým elegantním stylem oblékání. Na veřejnosti prakticky nebývá spatřen jinak než v třídílném obleku, což je v prostředí informačních technologií, kde se nosí především neformální oblečení, poněkud neobvyklé.
Cerf vystudoval matematiku na Stanfordské univerzitě a doktorandský program v počítačových vědách na Kalifornské univerzitě. Krátce pracoval v IBM jako systémový inženýr a poté se vrátil na Stanfordskou univerzitu, kde začal učit. V 80. letech působil v telekomunikační společnosti MCI, kde se mimo jiné podílel na vývoji první komerční e-mailové služby připojené k internetu.
Počátkem 90. let založil a řídil neziskovou organizaci Internet Society (ICOS), která sdružuje několik tisíc síťových inženýrů a expertů zabývajících se vývojem internetu. V roce 1994 se Cerf do MCI vrátil. V letech 2000 až 2007 byl předsedou Internetového sdružení pro přidělování jmen a čísel (ICANN).
Hlavní internetový kazatel
V roce 2005 Cerfa najala americká internetová společnost Google do funkce „hlavního internetového kazatele“. „Ten titul je úžasný. Jde o hlavního internetového kazatele, což naznačuje, že bych měl přejít od třídílných obleků k nějakému druhu duchovních rouch,“ řekl tehdy Cerf, který o dva roky později vystoupil na tiskové konferenci v Praze.
Cerf v Googlu působí již téměř 18 let a v tomto internetovém gigantovi zastává také pozici viceprezidenta. Jako internetový vizionář se zabývá vývojem nových technologií, jako je umělá inteligence, vyjadřuje se i k transformaci audiovizuálního průmyslu či enviromentalismu. Spolupracuje také s NASA v oblasti vývoje meziplanetárního internetu, jehož cílem je vytvoření komunikačních síťových technologií odolných vůči datovému zpoždění.
Zatímco v prvních letech rozvoje internetu se úsilí odborníků soustředilo zejména na technologický rozvoj, tedy na budování potřebné infrastruktury a vývoj nových zařízení, v poslední době vyvstávají stále více do popředí otázky spojené s otevřeností sítě a její svobodou.
„V současnosti pozorujeme mnoho škodlivých věcí, které se v online prostředí dějí, a také kroky, kterými na ně chtějí reagovat některé vlády. Jejich motivace mohou být pochopitelné, ale svými postupy nemusejí nutně dosáhnout výsledků, které by se nám všem líbily. Proto je dnes naším úkolem přijít na to, jak ochránit svobodu, prospěšnost a otevřenost internetu a zároveň pracovat s faktem, že existují lidé, které jiní lidé přes toto médium zraňují, často napříč hranicemi mezi státy,“ řekl před nedávnem Cerf.
Jak se rodil internet v Česku
Zajímavý je také příběh o budování internetu v Česku. Bývalý ředitel sdružení Cesnet Jan Gruntorád před časem pro Novinky.cz zavzpomínal, jak se s partou několika nadšenců podílel na připojení naší republiky k této celosvětové počítačové síti.
To se po pár letech skutečně podařilo, i když se to neobešlo bez problémů. Na objednaný router – tedy na bránu do světa internetu – čekali více než půl roku, po doručení navíc zjistili, že součástí balení není kabel nezbytný pro propojení směrovače a modemu. Na další objednávku by čekali opět šest měsíců.
Nakonec se ale podle něj jeden kolega na zařízení podíval a řekl: „Kluci, počkejte, já zkusím něco vymyslet.“ „A odpoledne ten kabel dovezl, prostě jej vyrobil sám. Pak probíhaly testy a 13. února 1992 jsme internet na půdě ČVUT poprvé prezentovali široké veřejnosti,“ doplnil Gruntorád.
Právě za své přínosy při rozvoji internetu se Gruntorád koncem roku 2021 dostal jako první Čech – a dokonce jako první osobnost z regionu střední a východní Evropy – do Internetové síně slávy.
Zařadil se tak po bok osobností, jako je například zmiňovaný otec Internetu Vint Cerf, který do Internetové síně slávy vstoupil jako první. O rok později – v roce 2013 – pak ocenění získal propagátor svobodného využívání Internetu Richard Stallman, v Internetové síti slávy je ale například i vynálezce webových stránek Tim Berners-Lee.