Článek
Námluvy mezi společnostmi Broadcom a Qualcomm odstartovaly už v loňském roce. Oba podniky se však nemohly dohodnout na prodejní ceně. [celá zpráva]
Rozřešení nakonec tak trochu nečekaně přinesl tento týden americký prezident. Ten totiž v noci na úterý podepsal výnos, kterým zakázal prodej amerického podniku singapurskému konkurentovi. Agentura Reuters uvedla, že Trumpa k vydání zákazu vedla „obava o možnou ztrátu vůdčí role Spojených států v udávání trendů budoucnosti mobilní komunikace“.
Qualcomm je totiž aktuálně jedním z největších výrobců čipsetů pro chytré telefony a počítačové tablety, prodejem do zahraničí by tak USA přišly o cenný podnik, jehož hodnota každý rok roste. [celá zpráva]
Obavy z čínských vlivů
Výbor pro zahraniční investice CFIUS navíc ve zprávě pro prezidenta uvedl obavu, že Broadcom je pouhým „překupníkem“ a chce si nechat pouze část Qualcommu, byť to zástupci podniku oficiálně nepotvrdili. O část podniku, která má na starosti rozvoj vysokorychlostního internetu 5G, se totiž zajímali Číňané.
I když se mohlo na první pohled zdát, že se nakonec obchodovat vůbec nebude, realita je podle serveru HotHardware zcela jiná. Okolo Qualcommu totiž našlapuje také společnost Intel, která je aktuálně největším výrobcem procesorů na světě. Tento podnik měl údajně v plánu pohltit celý Broadcom poté, co koupí Qualcomm. Když se tak ale nestalo, vedení společnosti se pravděpodobně bude ucházet přímo o Qualcomm.
Je to vcelku logické, neboť Intel sice dominuje světu klasických počítačů, ale mezi tablety a chytrými telefony nemá prakticky žádné zastoupení. Pohlcení Qualcommu by tak pomohlo Intelu získat dominantní postavení i v tomto segmentu trhu, který je s ohledem na rostoucí popularitu smartphonů a tabletů stále důležitější.
A vzhledem k tomu, že je Intel americkou firmou, neměl by proti případnému spojení nic namítat ani Trump.
Největší akvizice technologického světa
Jak je zřejmé už z vyjednávání mezi Qualcommem a Broadcomem, celý obchod má obrovskou hodnotu. Nejvyšší nabídka na převzetí totiž dosahovala 121 miliard dolarů, tedy v přepočtu na 2,5 biliónu Kč.
Pokud by se nakonec celý obchod uskutečnil, šlo by o největší akvizici technologického světa.