Od Káhiry ke Kyjevu – sociální sítě jsou hybatelem řady konfliktů

Sílu a vliv sociálních sítí lze v poslední době pozorovat i během různých ozbrojených konfliktů nebo válek, některé zprávy se objevily nejdříve na sociálních sítích a až poté v klasických médiích, v některých případech ale sloužily i k dezinformacím.

Velký význam měly moderní komunikační technologie (mobilní telefony, satelitní televize, sociální sítě jako Facebook či Twitter) během takzvaného arabského jara, které vypuklo v roce 2010 v Tunisku a postupně se rozšířilo do řady dalších zemí. Účastníci demonstrací, které často vedly ke svržení režimů, se pomocí sociálních sítí svolávali a sdělovali si novinky, které nebyly dosud vysílány oficiálními cestami.

Někdy se hovořilo o „facebookové revoluci“. Někteří odborníci si dokonce myslí, že bez internetu by k jaru nedošlo. Jeden z lídrů egyptské revoluce tehdy řekl, že používají Facebook, aby zorganizovali, kde se sejdou, Twitter, aby komunikovali, a YouTube, aby vyprávěli svůj příběh.

Aktivisté v zemích arabského jara si ale nyní stěžují, že platformy jsou nyní převážně zneužívány místními úřady. Skupina nevládních organizací loni napsala otevřený dopis Facebooku, Twitteru a YouTubu, kde je obvinila z podpory represe systematickým rušením účtů disidentů v regionu.

Bývalý poradce exministra obrany USA Donalda Rumsfelda Keith Urbahn byl podle některých expertů pravděpodobně prvním, kdo referoval v roce 2011 o zabití teroristy Usámy bin Ládina. „Takže mi bylo řečeno důvěryhodnou osobou, že zabili Usámu bin Ládina. Zatraceně skvělé,“ napsal na Twitteru.

Ještě před ním ale napsal na svůj twitterový účet bin Ládinův soused a počítačový konzultant Suhajb Athar, aniž v tu chvíli věděl, kdo je ve skutečnosti jeho soused: „Nad Abbottábádem (pákistánské město, kde byl bin Ládin zabit – pozn. red.) se vznášejí vrtulníky, velmi neobvyklé.“

Podle agentury AFP vedla také výzva na Facebooku jednoho ukrajinského novináře k masivním demonstracím prozápadních i radikálních sil, které si na kyjevském náměstí Nezávislosti (Majdan) vyžádaly v roce 2014 desítky obětí na životech a které svrhly režim proruského prezidenta Ukrajiny Viktora Janukovyče.

Objevují se ale i kritické zprávy kvůli šíření nenávisti a dezinformací prostřednictvím sociálních sítí. To se týkalo například událostí v Barmě, kde tyto zprávy přispěly k masakrům a vyhánění muslimské menšiny Rohingů.

Zvláštní zpravodajka OSN pro Barmu I Jang-he tehdy označila sociální sítě za „monstra“ a obvinila je z podněcování k rasové nenávisti. Facebook a další platformy po převratu sice uzavřely účty barmských generálů, ale vojenská propaganda funguje jinde – v aplikaci TikTok nebo v telegramových zprávách.

Také na Ukrajině byly TikTok a Telegram obviněny z nedostatečného řešení ruských dezinformací.

Přes sociální sítě nyní informuje celý svět o válečných hrůzách také Ukrajina. Jedná se o oficiální zprávy či žádosti o pomoc, ale i o vykreslování života obyčejnými lidmi ve válkou zničené zemi.

Ruský soud naopak v zemi zakázal sociální sítě Facebook a Instagram. Americkou společnost Meta Platforms, pod kterou tyto sítě spadají, pak soud za toleranci násilí označil za „extremistickou organizaci“. Služba WhatsApp může v zemi fungovat dále.

Instagram byl zablokován, když společnost Meta uvedla, že umožní uživatelům sociálních médií na Ukrajině zveřejňovat zprávy vyzývající k násilí proti ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi i proti ruským vojákům, které Moskva 24. února vyslala napadnout Ukrajinu.

Oznámení o rozhodnutí ruských úřadů zablokovat v zemi dvě oblíbené sociální sítě Facebook a Twitter nebylo pro tamní obyvatele překvapením. Zprávy o problémech s připojením k Facebooku přicházely z Ruska již několik dní. Na sociálních sítích se objevovaly příspěvky na toto téma, od dramatických, které odkazovaly na železnou oponu, až po ty humorné. Lidé si vyměňovali alternativní kontakty, například na své účty na sociální síti Telegram.

Organizace Human Rights Watch (HRW) ale některé záběry kritizuje. HRW upozorňuje, že videa se zajatými vojáky zveřejňuje ukrajinská tajná služba SBU na svém účtu na sociální síti Telegram, který má téměř 900 000 sledujících, a sdílí je i na Facebooku, Twitteru, Instagramu a YouTubu. Zajatci často na videích zjevně pod nátlakem udávají svá plná jména, identifikační čísla, adresy i jména rodičů, což porušuje ženevské úmluvy.