Od Facebooku po TikTok. Jak Čína využívá sítě k šíření propagandy

Jedním z chapadel rychle rostoucí vlivové operace jsou i účty provozované pod jménem Vica Li. Na tiktoku, YouTubu, Facebooku a Instagramu se svým statisícům sledujících prezentují jako profily ,,milovnice jídla“, jejichž cílem je poučit fanoušky o čínské kultuře, a ulehčit jim tak případnou návštěvu země. Tváří těchto účtů je ovšem žena, která je zároveň vedená jako reportérka čínské státní televize CGTN. A jakkoli svým fanouškům tvrdí, že všechny kanály spustila sama, z profilu na Facebooku je patrné, že jej spravuje nejméně devět lidí.

Analytická společnost Miburo, která mapuje zahraniční dezinformační operace, eviduje nejméně 200 takovýchto ,,influencerů“ s vazbami na čínskou vládu nebo její média, kteří tvoří obsah ve 38 jazycích. „Vidíte, jak se snaží infiltrovat každou jednu z těch zemí,“ řekl šéf skupiny a bývalý agent amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) Clint Watts. ,,Ve finále je to o čirém objemu. Když budete jisté publikum dostatečně dlouho bombardovat stejnými narativy, lidé jim nakonec budou mít tendenci věřit,“ pokračoval.

Když Rusko zaútočilo na Ukrajinu, „cestovatelka“ a ,,novinářka“ Li Ťing-ťing zveřejnila na YouTubu video s titulkem "Ukrajinská krize: Západ ignoruje války a zkázu, které přináší na Blízký východ", v němž zesměšňuje americké novináře informující o válce. Nebylo to její jediné video s proruskou propagandou, jako jsou tvrzení o genocidě páchané Ukrajinou nebo o zodpovědnosti Spojených států a NATO za ruskou invazi.

V popisu svého kanálu Li Ťing-ťing uvádí, že chce svým více než 20 000 odběratelům ukázat "svět svýma očima". Co ovšem ve svých videích, která mají desetitisíce zhlédnutí, neuvádí, je to, že je také reportérkou CGTN a že názory, které formuluje, jsou zároveň známými stanovisky čínské vlády.

AP identifikovala desítky podobně vystupujících osobností, jejichž účty mají dohromady přes deset milionů sledujících a odběratelů. Na platformách, jako jsou Facebook, Twitter a YouTube, které jsou v Číně převážně blokované, se prezentují jako nezávislí komentátoři či blíže nespecifikovaní novináři, přičemž mnozí z nich jsou ve skutečnosti pracovníky státních médií, jako je CGTN nebo agentura Nová Čína. Zároveň velkou část tvoří ženy.

"Zjevně přišli na to, že 'čínská paní influencerka' je tou správnou cestou," komentoval situaci Watts. Téměř všechny monitorované účty si kromě toho na Facebooku platily reklamy zacílené na uživatele mimo Čínu. Jejich příspěvky přitom nejsou plošně označovány jako obsah státních kanálů, především na Tiktoku a YouTubu.

Uživatele mohou k těmto účtům přitahovat snímky krás čínské přírody, které nijak nenaznačují, že daný kanál produkuje i státem odsouhlasenou propagandu. Příkladem takové tvorby je instagramový profil vedený pod jménem Jessica Zangová, který během nedávné olympiády v Pekingu přinášel fotografie sluncem zalitého a zasněženého lyžařského resortu v provincii Sin-ťiang. Autorka, která také pracuje pro CGTN a na Facebooku má 1,3 milionu sledujících, se popisuje jako tvůrkyně videí a blogerka s cílem přinášet "krásné fotky a videa o životě v Číně".

Fotky turistických destinací však nejsou jediným, co na své účty nahrává. V jednom videu například Zangová pořizuje rozhovory s cizinci v Pekingu, kteří opěvují čínskou komunistickou stranu a říkají, že nejsou sledováni vládou, jak si myslí lidé v zahraničí. "Opravdu chceme víc lidí informovat... o tom, jaká Čína ve skutečnosti je," uvádí Zangová.

Ona ani Li Ťing-ťing na žádosti AP o komentář nereagovaly. Vica Li neodpověděla na dlouhý seznam otázek, ve videu na YouTubu nicméně uvedla, že nesouhlasí s rozhodnutím Facebooku a Instagramu označovat její příspěvky jako tvorbu státem kontrolovaného média. Čínská ambasáda ve Washingtonu zjištění okomentovala tak, že "čínská média a novináři nezávisle vykonávají normální aktivity" a že svět by neměl předpokládat, že jejich práci řídí čínská vláda.

Souběžně s čínskými "influencery" se na YouTubu či Twitteru prosazuje rostoucí skupina anglicky mluvících tvůrců propagujících propekingská sdělení. Jedním z nich je Brit Jason Lightfoot, který se loni zúčastnil mnohatýdenní akce pořádané CGTN s cílem rozšířit její síť komentátorů. Lightfoot tuto vazbu na čínskou státní televizi ve svém youtubovém profilu nezmiňuje, zatímco sbírá miliony zhlédnutí s videi jako "Lži západních médií o Číně" nebo "Olympiáda se obrátila proti USA".

Na různých kanálech se přitom často současně objevují videa na stejné motivy. Během zimní olympiády například jak Lightfoot, tak Američan Cyrus Janssen žijící v Kanadě, ve stejný den sdíleli videa vyzdvihující medailové úspěchy americko-čínské lyžařky Eileen Guové, přičemž použili stejnou fotku sportovkyně narozené v USA a reprezentující Čínu.

Lightfoot na žádost o komentář nereagoval, Janssen ovšem AP sdělil, že jeho videa mají za cíl vzdělávat lidi ohledně Číny. Také uvedl, že nikdy nepřijal žádné peníze od čínské vlády, když byl ale tázán na spolupráci mimo jiné s čínskými technologickými společnostmi, reagoval otázkami ohledně platu reportéra AP. Zároveň AP našla videa, která ukazují, jak Janssen vystupuje ve vysílání CGTN.

Dvojice youtuberů z USA a Jihoafrické republiky Matthew Tye a Winston Sterzel se domnívá, že tvorba videí je v mnoha případech placená Čínou. Minulý měsíc se totiž dva tvůrci ocitli v e-mailové konverzaci, v níž společnost vystupující jako Hong Kong Pear Technology žádala internetové osobnosti o sdílení reklamy na jistou turistickou destinaci v Číně. Tye a Sterzel, kteří v zemi strávili roky, ovšem vystupují jako kritici tamní vlády, se rozhodli fingovat zájem o nabídku a začali si s jejími autory dopisovat.

Záhy jim přišel nový návrh: zveřejnit propagandistické video o tom, že covid-19 nepřišel z Číny, nýbrž od amerických jelenů. Připojená byla i nabídka na odměnu ve výši 2000 dolarů (44 000 Kč). "Dejte vědět, jestli máte zájem," stálo v e-mailu, pod nímž byl podepsaný jistý Joey.