Článek
Kontrolu článků zajišťuje užší komunita wikipedistů, přičemž vyšší pravomoci mají například volení správci se zkušeností a dobrou pověstí v komunitě. Mnohé opravy článků bývají rychlé, některé spory o údaje se ale řeší velmi dlouho. Uvedla to výkonná ředitelka spolku Wikimedia ČR Klára Joklová.
Spolek plní roli tuzemské pobočky Wikimedia Foundation, podporuje rozvoj české „wiki komunity” a pořádá vzdělávací akce. Mezinárodní encyklopedie Wikipedia vznikla 15. ledna 2001, česká verze vznikla 3. května 2002.
„Je dost pravděpodobné, že dosáhneme půl milionu do roka nebo v letošním roce,” řekla ředitelka. Nyní je na tuzemské Wikipedii přes 471 000 článků. Pro srovnání – Wikipedia má nyní přes šest milionů článků v angličtině, 2,5 milionu hesel v němčině a slovenská verze čítá kolem 230 000 článků.
Podle Joklové na české Wikipedii existuje kolem 18 000 účtů. „Ale aktivních přispěvatelů je určitě do tisícovky, velmi aktivních do 200. Takoví editují několikrát do týdne,” podotkla. Podle Joklové někteří editoři na Wikipedii pracují dlouho, jsou ale i tací, kteří přijdou a začnou editovat velmi rychle. „V české Wikipedii je řada správců, kteří jsou velmi mladí. Mladí kluci většinou,” konstatovala ředitelka.
Chtěl konkurovat Facebooku. Sociální síť od tvůrce Wikipedie nemá ani 500 000 uživatelů
Zapojit se do editování podle ní může každý, Joklová nicméně zdůraznila, že Wikipedie má relativně přísná pravidla. „Jsou hlídána přímo komunitou, což je největší záruka toho, že ovlivnit názor je dost složité. Můžete ovlivnit názor několika lidí, ale ne názor desítek a stovek lidí, kteří se mezi sebou osobně neznají, mají motivaci udržovat pravidla v chodu a věří myšlence, že aby Wikipedie mohla fungovat, musí být věrohodná,” míní.
Na dotaz ohledně snahy některých lidí měnit o sobě informace, Joklová uvedla, že řada jednotlivců, institucí i firem stále „nechápe”, že Wikipedie není stránka pro jejich propagaci. „Většinu toho odfiltruje přímo komunita. My se k tomu dostáváme až v momentu, kdy ten člověk přistoupí k právním krokům. Chce nás žalovat nebo nám tím vyhrožuje. Chodí nám předžalobní výzvy ve smyslu, že se dotyčnému nelíbí informace, která je o něm na Wikipedii,” popsala ředitelka.
Podle ní se to většinou podaří vyřešit „lidsky”, zdůraznila však, že spolek není „soudce”. Podle jejích slov zpravidla odkáže stěžovatele ke komunitě wikipedistů na stránky, kde může veřejně zkonzultovat a řešit svůj problém. K dalšímu typu stížností pak řekla, že někteří lidé upozorňují třeba i na sporné názvy v geografických článcích. „Teď nedávno mi také přišla stížnost k tomu, jak je napsaný článek o Bohu,” podotkla ředitelka.
Volení správci
V komunitě mají větší pravomoci volení správci, u nichž podle Joklové okruh aktivních wikipedistů zná jejich vystupování i odbornost. Někteří jsou na tuto „funkci” i navrženi. Tito lidé podle ní mají za sebou kus práce. Ředitelka uvedla, že právě při střetech názorů bývá někdo ze správců také kontaktován a sleduje vývoj situace. „Diskuse o některých údajích trvají i měsíce,” poznamenala Joklová. Nejvyšší pravomoci v komunitě mají takzvaní stevardi.
Podle Joklové jsou bedlivě sledovány hlavně „rizikové editace” – prováděné rychle a novými či anonymními účty. V případě „vandalismu” typu dopisování sprostých slov jsou články podle ředitelky zpravidla opraveny do několika minut. Správcům se změny článků objevují v kontrolním panelu.
K dalšímu průběhu kontroly Joklová uvedla, že někteří editoři a správci se například zaměřují jen na sledování rizikových editací. Jiní se věnují pouze článkům v oblasti, v nichž jsou odborníci.
Ohledně spolku Wikimedia ČR Joklová řekla, že mimo jiné cílí na budování pestré komunity wikipedistů, ale i vzdělávání veřejnosti. „To je něco, co se snažíme podnítit našimi akcemi, což jsou různé editační maratony a vzdělávací aktivity pro seniory, studenty i žáky,” popsala ředitelka. Spolek podle jejích slov vznikl na dobrovolnické bázi v roce 2008, jeho profesionalizace začala v roce 2016.
