Článek
Starosta a radní pro bezpečnost v jedné osobě pracuje společně s policejním ředitelem Thomase Köberem na konceptu Mannheimská cesta 2.0 - inteligentním kamerovým systémem, který zcela samostatně rozpozná pouliční kriminalitu a upozorní na ni muže a ženy v policejních uniformách.
Mannheim by se tak stal prvním městem ve Spolkové republice s takovou ochranou. „V epoše digitalizace musíme zvažovat veškeré možnosti pro zlepšení situace na veřejných prostranstvích,“ upozorňuje Specht.
Půjde výlučně o rozpoznávání atypického chování. Identifikace obličejů či záznamy zvuků nepřicházejí v úvahu.
Odpůrcům monitorovacích systémů taková slova zní jako prvky špiclovského státu či z Velkého bratra. Obávají se, že úřady budou slídilsky dohlížet na bezúhonné občany a že by si někdo mohl vytvořit přesné profily jejich pohybu po městě.
Köber cokoli takového vehementně popírá a také Specht přitakává, že obávat se musí výhradně delikventi. „Půjde výlučně o rozpoznávání atypického chování. Identifikace obličejů či záznamy zvuků nepřicházejí v úvahu,“ ujišťuje politik CDU.
Až zabliká kontrolka
Sledování kamerami vyvolává v Německu znovu a znovu prudké diskuse. Obzvlášť po teroristickém útoku na vánoční trh v srdci Berlína v prosinci 2016 zesílilo volání po rozsáhlejším a účinnějším dohledu nad veřejným prostranstvím.
Německá metropole spustila loni na jaře kontroverzní program automatického rozpoznávání tváří monitorovacími kamerami na nádraží Südkreuz. „Tam musí policisté buď nepřetržitě sledovat displeje, nebo pak celý materiál procházet,“ nelíbí se Köberovi.
A jak má mannheimský experiment fungovat? 71 kamer na 28 stanovištích nasnímá obraz a pošle ho následně optickým kabelem do operačního střediska policie. Tady přijde ke slovu speciální počítačový program vyvinutý odborníky z Fraunhofského institutu v Karlsruhe se svými algoritmy. Pokud rozpozná prudké či neobvyklé pohyby jako bití, útěk či pád nebo ruku v cizí kabelce, spustí poplach blikáním kontrolkou.
Monitorování ano, ale také policisty do ulic
V případě potřeby může být policejní hlídka na kterémkoli místě do dvou minut. Nezanedbatelná výhoda: policejní služba nemusí nepřetržitě viset očima na obrazovkách.
„Rozhoduje rozpoznávání vzorců chování, a to se týká třeba i chmatáků v obchodních domech,“ vysvětluje Köber. Zákon o policii připouští monitorování výhradně na místech se zvýšenou koncentrací kriminality – v Mannheimu se týká několika náměstí a Hlavního nádraží. V letech 2001 až 2007 na ně město dohlíželo analogickou technikou – a úspěšně.
Chci víc policistů na ulice, ne před obrazovky.
„Od samého počátku jsme veřejnost informovali a budeme si počínat absolutně transparentně,“ ujišťuje Specht. Záznamy bez zvuku se po 72 hodinách smažou. Na kamerový dohled budou upozorňovat cedule, což také může delikventy odstrašit.
Částku 1,1 miliónu eur (27,9 mil. korun) rozhodně nepovažuje za vyhozené peníze. „Kamery však nepřinesou zázračnou spásu. Chci víc policistů na ulice, ne před obrazovky,“ uzavírá Specht.
Nvidia chystá rozlišování tváří s přesností 99 procent
Technologická společnost Nvidia, známá produkcí grafických karet do počítačů, informovala o svém novém partnerství s firmou Any Vision, která se zaměřuje na umělou inteligenci. Výsledkem spolupráce má být nový typ sledovací a dozorové techniky pro „chytrá města“.
Jak informoval web Mashable, obě firmy spolupracují na začlenění automatického rozeznávání tváří do kamerových systémů, používaných ke sledování ulic, firem apod.
Podle Any Vision dokáže nová technologie průběžně skenovat tváře. Následuje automatická identifikace a sledování identifikovaných osob, což má probíhat s přesností na 99 procent.
Dalším krokem je, že algoritmy, s nimiž technologie pracuje, porovnají identifikované tváře s databází zločinců. Tváří v tvář riziku, že takto získaná kvanta citlivých dat se stanou terčem hackerů, Nvidia ujišťuje, že udělá vše pro ochranu osobních dat.