Článek
Broadcom se začal o konkurenční Qualcomm zajímat už loni, první nabídka činila 100 miliard dolarů (dva bilióny korun). Na to však tehdy zástupci Qualcommu reagovali s tím, že o prodeji v současné době a za daných podmínek neuvažují.
Letos v únoru tak vedení Broadcomu zvýšilo nabídku na 121 miliard dolarů, tedy v přepočtu na 2,5 biliónu Kč, což byl evidentně krok správným směrem. Šéf Qualcommu Paul Jacobs sice nabídku okomentoval jako stále „velmi nízkou“, nicméně byl přístupný dalšímu jednání.
Přítrž handrkování o ceně ale nakonec udělal tento týden americký prezident Donald Trump. Ten totiž v noci na úterý podepsal výnos, kterým zakázal prodej amerického podniku singapurskému konkurentovi. Agentura Reuters uvedla, že Trumpa k vydání zákazu vedla „obava o možnou ztrátu vůdčí role Spojených států v udávání trendů budoucnosti mobilní komunikace“. [celá zpráva]
Vedení Broadcomu však podobnou kritiku odmítá. „Takový výsledek nás velmi zklamal, protože obavy nejsou na místě. Nabídku na koupi společnosti Qualcomm přesto stahujeme,“ reagovali na Trumpův zákaz zástupci Broadcomu.
Intel na scéně
I když se mohlo na první pohled zdát, že se nakonec obchodovat vůbec nebude, realita je podle serveru HotHardware zcela jiná. Okolo Qualcommu totiž našlapuje také společnost Intel, která je aktuálně největším výrobcem procesorů na světě. Tento podnik měl údajně v plánu pohltit celý Broadcom poté, co koupí Qualcomm. Když se tak ale nestalo, vedení společnosti se pravděpodobně bude ucházet přímo o Qualcomm.
Je to vcelku logické, neboť Intel sice dominuje světu klasických počítačů, ale mezi tablety a chytrými telefony nemá prakticky žádné zastoupení. Pohlcení Qualcommu by tak pomohlo Intelu získat dominantní postavení i v tomto segmentu trhu, který je s ohledem na rostoucí popularitu smartphonů a tabletů stále důležitější.
A vzhledem k tomu, že je Intel americkou firmou, neměl by proti případnému spojení nic namítat ani Trump. [celá zpráva]
