Hlavní obsah

Na lovu hnědých trpaslíků

Novinky, Jan Novák

Černou můrou astronomů jsou tělesa zvaná hnědý trpaslík - podle jedněch mimořádně malé a chladné hvězdy, podle druhých mimořádně velké a horké planety, podle třetích něco mezi tím. Existenci hnědých trpaslíků předpověděl Shiv Kumar z Virginské univerzity už v 60. letech minulého století.

Článek

Podle něj měly tyto objekty vznikat gravitačním stlačením mezihvězdného plynu a prachu - ovšem množství příliš malého, než aby se v tělese mohla rozběhnout termonukleární reakce rozsvěcující skutečné hvězdy. K takovéto z hlediska hvězdy politováníhodné nehodě dojde, když je hmotnost materiálu menší než přibližně 8 procent hmotnosti našeho Slunce (nebo 75násobku hmotnosti Jupitera). Přesto takové těleso není zcela chladné: vlivem gravitačního stlačování se zahřívá. U větších z nich se možná jaderné reakce na krátký čas dokonce zažehly, ale brzy zase vyhasly.

Zprvu se těmto objektům říkalo infračervené hvězdy nebo černé hvězdy, teprve v roce 1975 přišla americká astronomka Jill Tarterová s označením "hnědý trpaslík". Není to tak docela výstižné, protože ve skutečnosti mají tyto objekty barvu spíše višňově rudou, protože vyzařují především v infračervené oblasti spektra. Pojem "rudý trpaslík" však astronomie již dříve používala pro určitý typ hvězd, a tak nezbylo než sáhnout po nějaké relativně blízké barvě.

Superplaneta nebo zhroucená hvězda?

První pozorování skutečného hnědého trpaslíka se podařilo až roku 1995. V blízkosti hvězdy Gliese 229, vzdálené 12 světelných let od Slunce, našli astronomové těleso o hmotnosti desetkrát až sedmdesátkrát větší, než má planeta Jupiter. Podle jedněch jde o "zhroucenou hvězdu", podle druhých "superplanetu". Ve skutečnosti patrně není hnědý trpaslík jedním ani druhým - neprobíhá v něm termonukleární reakce jako ve skutečné hvězdě, přestože mechanismus jeho vzniku je podobný spíš hvězdám než planetám. Jde o jednu z významných otázek hledání planet u jiných hvězd. Díky nedostatečnému rozlišení dnešních přístrojů totiž astronomové nacházejí pouze obrovská tělesa, z nichž mnohá možná nejsou exoplanety (tj. planety u jiných Sluncí), ale právě hnědí trpaslíci. Zcela nejasné také zatím je vnitřní složení hnědých trpaslíků - podobá se víc Jupiteru s pevným jádrem, nebo skutečné hvězdě? Není Jupiter jakýmsi přechodem mezi planetou a tělesem hvězdného typu? A má přítomnost hnědého trpaslíka v planetární soustavě vliv na její vývoj?

Více světla do záhad hnědých trpaslíků měl přinést orbitální teleskop SIRTF (Space Infrared Telescope Facility) americké kosmické agentury NASA, citlivý na infračervené záření. Původně se předpokládalo jeho vypuštění na začátek letošního roku, v lednu však materiály NASA uváděly jako termín již jen "jaro". Krátce nato havaroval raketoplán Columbia, což patrně vnese do harmonogramu všech podniků NASA značné změny. Nicméně zařízení pro kosmický lov hnědých trpaslíků je hotové a dříve nebo později začnou astronomové s jeho pomocí odhalovat

Související články

Jsou na Měsíci pozemské horniny?

Na Zemi už bylo nalezeno několik meteoritů pocházejících z jiných planet sluneční soustavy. Někteří vědci proto předpokládají, že kosmická doprava geologických...

Stepní požár ohrozil radioteleskop

Systém radioteleskopů Deep Space Network (Síť pro vzdálený vesmír) slouží především ke spojení s meziplanetárními sondami americké kosmické agentury NASA. Jeho...

Úspěchy i katastrofy evropské rakety Ariane

Kosmonautika každé země stojí i padá s výkony a spolehlivostí raketových nosičů. Pojítkem Evropanů s vesmírem jsou rakety Ariane, jejichž historie ovšem...

Výběr článků

Načítám