Článek
Co je to? Vypadá to jako CD, ale není to CD, odráží to výhradně modré světlo, ale polarizační filtr to také není, a samozřejmě pojme obsah pěti DVD. Správně, jde o novou generaci optických disků vyvinutých sdružením Blu-ray, které zastřešuje výrobce jako Panasonic, Sony, Hitachi nebo Samsung.
Blu-ray ve zkratce
Média Blu-ray mají kapacitu 25GB dat na jednu vrstvu. Ve dvouvrstvém podání to tedy znamená 50GB, i když samozřejmě jde o to, jak definujete předponu Giga. Podle počítačových zvyklostí a počítáno podle dvojkové soustavy je kapacita o něco menší - 48GB.
Díky vysoké kapacitě není problém na takový kotouč uložit videosignál ve vysokém rozlišení 1080p délkou přesahující dvě hodiny. Kapacita je také výhodou v boji proti konkurenčnímu HD-DVD formátu, jež nabízí nezanedbatelně méně místa, a sice 15GB na vrstvu (30GB dvouvrstvá média).
Název Blu-ray je odvozen z anglických slov blue (modrý) a ray (paprsek). Disky a přehrávače totiž pracují s modrým světelným paprskem s vlnovou délkou 405nm. Nedivte se proto, když uvidíte prodávat průhledná média s modrým nádechem. Pro správnou funkčnost musí odrážet právě jen modré světlo.
Vzhled Panasonicu DMP-BD10EG-S
První přehrávač v nabídce japonského výrobce nevypadá na první pohled nikterak výrazně i proto, že je vyroben v tradiční stříbrné barvě bez zjevných kudrlinek. Co ale poznáte hned jsou větší rozměry, než běžně vídáme u současných DVD přehrávačů.
Začnete-li hledat ovládací prvky přístroje, musíte nejdříve odklopit přední stínítko zabírající většinu čelní stěny. Pod ním se skrývá informační displej, BD mechanika a několik základních ovladačů jako je zapnutí, vysunutí mechaniky nebo přehrávání. Vše ostatní najdeme na dálkovém ovladači, bez kterého se téměř nelze obejít.
Důvodem větších rozměrů se stal mimo jiné integrovaný osmikanálový zesilovač a patřičné výstupy na zadní straně přehrávače, kterých je vskutku požehnaně. 7.1 zvuk je jedním z mnoha vylepšení oproti DVD. Samozřejmostí jsou i výstupy SCART a především HDMI, stejně jako S/PDIF ve formě optické i koaxiální.
Přehrávané formáty a disky
Než se pustíme do přehrávání, musíme nejdřív zjistit, čím že můžeme přehrávač krmit. Podporovány jsou samozřejmě disky Blu-ray, ale jen originální Video (ochrana proti pirátství), Dále všechny typy disků DVD až na DVD-RAM a také CD-R i RW. Přehrávač ale nepodporuje kompresní formáty typu DivX, X-viD, WMA či pálený MPEG4. Je vybíravý a chce přehrávat pouze originální videotéku.
Kdo by chtěl Panasonic používat na přehrávání hudby, bude příjemně potěšen. Audio CD i DVD, stejně jako MP3 soubory jsou podporovány. Kvalita elektroniky je navíc opravdu výtečná, takže potěší i příznivce Hi-Fi.
Přehráváme Blu-ray
Aby byl rozdíl mezi HD videem a klasickým signálem PAL dostatečně jasný i pro netrénované oko, je potřeba přehrávat na zařízení s úhlopříčkou minimálně jeden metr, nejlépe ještě o polovinu víc. Ale když tuto podmínku splníte, pochopíte, v čem že jsou modré disky tak převratné a proč chtít HD televizi.
S přehrávačem jsme dostali demonstrační disk s audiovizuální nahrávkou vystoupení z opery v Sydney, kde je možné volit mezi variantami se zvukovou stopou 7.1, 5.1 a stereo surround. Samotná obrazová stopa je pořízena jen v jedné kvalitě záznamu, samozřejmě té nejlepší možné.
První dojem byl takový, že je obraz mimořádně stabilní, ani v opravdu tmavých scénách nenajdete žádné artefakty, barvy jsou velmi přesvědčivé a hlavně - tohle vše na televizoru s úhlopříčkou přes jeden metr.
Dále jsem vyzkoušel freeskiingový film Push zaznamenaný na DVD v HD kvalitě. Přehrávač neměl žádné problémy s přehráním, ale bylo poznat, že kvůli horšímu kodeku a vyšší komprimaci dat není obraz úplně klidný. Navíc na snímcích s dominancí jediné barvy (je jich opravdu hodně) byl znát nepatřičný šum.
U filmu Push je ještě bonusový materiál zvaný Pullm který již v HD točen není. Některé záběry jsou shodné, a tak jsem na nich porovnával rozdíl PAL versus HD. A rozdíl je opravdu velký. Především v ostrosti obrazu, na kterou si oko velice rychle přivykne.
Jak si stojí první vlaštovky Blu-ray?
První generace Blu-ray přehrávačů Panasonc nemá až na cenu (cca 28 000 Kč) žádné vážné nedostatky. Je trošku škoda, že si přehrávač neporadí s videokodeky jako DivX či MPEG4, ale kdo by si pouštěl malý nehezky komprimovaný klip na metrové televizi? Zní to přinejmenším trochu masochisticky.
Nevýhodou také je samozřejmě dostupnost všeho okolo Blu-ray. Počet filmových titulů ale rapidně stoupá a již dnes je jich na světě přes pět set. V Česku je to tradičně o mnoho horší. Sečteno podtrženo, budoucnost vidím modře, máme se opravdu na co těšit.