Článek
I přes vysoké rozlišení 1920 x 1080 obrazových bodů je obrazovka telefonu poměrně kompaktní, rozměr úhlopříčky je pět palců. Použita u panelu byla technologie Super AMOLED, díky čemuž nabídne věrnější podání barev, lepší pozorovací úhly a dobrou čitelnost na slunci.
Kromě chytrých telefonů budou moci extrémně jemné displeje využívat také herní konzole nebo kapesní multimediální přehrávače. U nich je totiž na rozlišení kladen velký důraz, aby byly schopny i na malé obrazovce zobrazit co nejvíce detailů.
Trend nastolily počítačové tablety
S vysokým rozlišením se u mobilních zařízení budeme setkávat stále častěji. Jedním z průkopníků je společnost Apple, která v březnu představila nový iPad. Ten má 9,7palcový displej s rozlišením 2048x1536 pixelů a hustotou 264 ppi. „iPad má více obrazových bodů než váš HD televizor,“ neskrýval své nadšení při odhalení iPadu šéf marketingu společnosti Apple Philip Schiller.
Další firmou, která se rozhodla vyrábět extrémně jemné displeje pro počítačové tablety a notebooky, je Sharp. Koncem dubna ukázala světu svůj 10palcový IGZO displej s rozlišením 2560x1600 obrazových bodů. Jeho hustota je tedy ještě vyšší než v případě jablečného tabletu (300 ppi). První přístroje s tímto panelem by se měly podle neoficiálních informací na trhu objevit ještě letos.
Vylepšení by se měly v následujících měsících dočkat také televizory a monitory u stolních počítačů. Podle odhadů společnosti Intel se již v příštím roce objeví první panely s rozlišením 3840x2160 pixelů a v roce 2014 pak s rozlišením 4096x2304 pixelů. Otázkou zůstává, jak tohoto monstrózního rozlišení zvládnou využít herní vývojáři a filmoví producenti.