Extrémně tenké mobily jako slepá ulička? Samsung i Apple zařadily zpátečku

Samsung se do boje o co nejtenčí smartphone pustil s modelem Galaxy S25 Edge. Ten zaujal především konstrukcí tenkou pouhých 5,8 mm a hmotností 163 gramů. Přesto nabízel velký 6,7palcový displej a výbavu, kterou se snažil přiblížit klasickým vlajkovým lodím.

Už letos v únoru ale přišlo první vystřízlivění. Při premiéře nové řady Galaxy S26 v americkém San Francisku ukázal Samsung pouze tři modely – Galaxy S26, S26+ a S26 Ultra. Nástupce „žiletky“ S25 Edge mezi nimi chyběl.

Podobný scénář se nyní odehrál také u Applu. Americký technologický gigant představil první iPhone Air loni jako vůbec nejtenčí iPhone v historii. V pase má jen 5,64 mm a váží 165 gramů. Minulý měsíc jsme se však nástupce s logem nakousnutého jablka nedočkali, prim hrály pouze nové iPhony 18 Pro a Pro Max.

To ještě nutně neznamená definitivní konec iPhonu Air. Podle neoficiálních informací Apple mění harmonogram uvádění jednotlivých iPhonů a druhá generace modelu Air by se mohla objevit až na jaře příštího roku. Apple samotný ale žádný iPhone Air 2 ani datum jeho premiéry zatím oficiálně neoznámil.

Loňské top modely ale jasně ukázaly, že honba za co nejnižší tloušťkou má jeden zásadní problém. Každý ušetřený milimetr představuje pro konstruktéry další komplikaci. Uvnitř moderního smartphonu totiž o prostor soupeří baterie, fotoaparáty, procesor, reproduktory, antény i systém chlazení.

Právě baterie patří mezi největší oříšky. Čím tenčí má telefon být, tím obtížnější je dovnitř vměstnat dostatečně velký akumulátor. Výrobci mohou část tohoto handicapu kompenzovat úspornějšími čipy a optimalizací softwaru, fyzikální limity ale úplně obejít nedokážou.

Kompromisy jsou dobře patrné také u fotoaparátů. Moderní fotomobily používají několik objektivů a stále větší obrazové snímače, které potřebují uvnitř zařízení prostor. První iPhone Air tak například nabízí pouze jeden zadní 48Mpx fotoaparát, zatímco aktuální špičkové modely iPhone 18 Pro mají trojici 48Mpx fotoaparátů.

Do hry navíc stále výrazněji vstupuje chlazení. Nejvýkonnější mobilní čipy dokážou při náročných hrách, práci s videem či dalších dlouhodobých úlohách produkovat značné množství tepla. Nestačí proto pouze osadit telefon nejrychlejším procesorem – výrobce musí být také schopen vznikající teplo efektivně odvést.

Právě proto se u výkonných smartphonů stále častěji objevují parní komory, které pomáhají teplo rozvádět do větší plochy telefonu. Ani ty se však bez určitého prostoru uvnitř zařízení neobejdou.

Dobře je to vidět na letošních iPhonech 18 Pro a 18 Pro Max. Apple u nich vyzdvihuje novou generaci parní komory, která má pomoci čipu A20 Pro udržet vysoký výkon po delší dobu. Zároveň se chlubí vylepšenou konstrukcí baterie a výrazně propracovanější fotosoustavou.

Výrobci mohou vytvořit telefon, který na první pohled ohromí subtilní konstrukcí. Musejí však současně přesvědčit zákazníky, že několik ušetřených milimetrů stojí za kompromisy, které s sebou taková konstrukce přináší.