Do pěti let mají operátoři pokrýt většinu bílých míst v Česku

V České republice jsou stále místa, kde je špatný nebo žádný signál mobilních operátorů. Kromě praktických problémů tak může dojít i k situacím, kdy nelze zavolat hasiče či záchranku. Takzvaných bílých míst, tedy často řídce osídlených lokalit se složitým terénem, kde ani jeden z operátorů nepokrývá signálem více než 97 % obyvatelstva, je v Česku podle seznamu ČTÚ okolo 1500.

„Jsme země chatařů a chalupářů, i proto je v Česku řada míst, kde je kvalita signálu slabší. Je ale třeba dodat, že kvalita mobilního pokrytí v Česku stále patří mezi top deset v EU a je například lepší než v Německu,“ podotkl prezident Asociace provozovatelů mobilních sítí Jiří Grund.

Města či obce, které mají se signálem problém, mohou pomocí zastupitelů o zařazení na seznam bílých míst zažádat u ČTÚ.

Na základě nových kmitočtových přídělů společnostem O2, T-Mobile i Vodafone ČTÚ už minulý rok uložil povinnost zlepšit dostupnost mobilního signálu v odlehlých oblastech. Do roku 2030 budou operátoři muset pokrýt 500 bílých míst, část infrastruktury ale může být společná.

„Dlouhodobě evidujeme řadu faktorů, které výstavbu mobilních sítí prodlužují, prodražují nebo přímo zamítají,“ řekl mluvčí společnosti Vodafone Ondřej Luštinec. V únoru tak prezident Petr Pavel podepsal novelu zákona o elektronických komunikacích, která bude platná od července. Ta má výstavbu nových komunikačních sítí zásadně usnadnit.

„Novela podporuje rozvoj internetových sítí v odlehlých oblastech – usnadňuje výstavbu anténních věží, rozšiřuje zákonné právo vstupu na pozemky samospráv a zjednodušuje povolovací procesy. Umožňuje umisťování základnových stanic na lesních pozemcích bez nutnosti vyjmutí z plnění funkce lesa,“ sdělil David Hluštík z ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Například při výstavbě stožárů pro komunikační sítě do výšky 50 metrů, se nebude posuzovat takzvaný krajinný ráz.

„Operátor O2 již začal s přípravnými a analytickými pracemi tak, aby do konce roku 2030 svůj závazek splnil. V tuto chvíli probíhají technické studie na výstavbu nových základnových stanic, zahájili jsme i oslovování prvních obcí,“ uvedla Blanka Vokounová z tiskového oddělení O2.

Podle O2 stojí výstavba každého nového vysílače nejméně 5 až 7 milionů korun a často jsou s tím spojené i další náklady. Aby se dosáhlo požadované úrovně pokrytí, vyžadují navíc některé lokality vzhledem k terénu výstavbu více vysílačů. „Náklady na pokrytí takovéto lokality potom dosahují i několika desítek milionů korun,“ dodala Vokounová. Pro operátory tak výstavba takových vysílačů pro jednotky lidí nedává ekonomický smysl.

MPO proto loni vyhlásilo na pokrytí bílých míst v rámci mobilních sítí dotační výzvu. „V této výzvě již bylo vydáno 57 rozhodnutí o dotaci a alokace 300 milionů korun byla vyčerpána. K výplatě dojde po realizacích projektů,“ konstatovala mluvčí resortu Miluše Trefancová.

Podle Grunda je však dotace možné čerpat pouze na stavbu takzvané pasivní infrastruktury. „Fakticky se tak za dotace postaví pouze železný stožár s potřebnými přípojkami na elektřinu a internet. Zbytek investice, aktivní část – tedy vysílací technologie a provozní náklady –, jsou ale plně v režii mobilních operátorů,“ uzavřel Grund.