Článek
Čtvrtstoletí psaní SMS zpráv se však podepisuje i na zdraví uživatelů. Ti ve stále větší míře trpí takzvaným esemeskovým syndromem neboli též syndromem esemeskového krku. Tento syndrom je nebezpečný prakticky pro všechny uživatele chytrých telefonů, kteří jejich používáním tráví denně i několik hodin. A ze statistik vyplývá, že nejčastěji jsou to mladí, především studenti středních škol.
Psaní esemesek přetěžuje krk a hraní her či surfování na internetu i palce uživatelů. Může tak docházet k bolestem jejich kloubů. Lékaři doporučují omezit užívání mobilů.
O tom se však před 24 lety ještě nehovořilo. Právě v roce 1993 totiž operátoři spustili SMS službu pro zákazníky – nejdříve ve Švédsku, pak v USA. Teprve o rok později se objevil první telefon, Nokia 2010, který umožňoval snadné odesílání krátkých zpráv.
Nicméně zájem o službu neohromil, i proto, že esemesky se daly posílat pouze lidem napojeným na stejnou mobilní síť. Ještě v roce 1995 tak majitelé mobilů odesílali v průměru jen asi pět esemesek ročně.
Technické limity a snaha zdolat je
Zato o deset let později to už bylo úplně jinak, v roce 2005 lidé na celém světě odeslali více než bilión esemesek, a to se rozhodně neblížil konec. V roce 2010, kdy mohly SMS posílat už asi 3,5 miliardy lidí, prosvištělo éterem kolem 6,1 biliónu textových zpráv. V roce 2015 ještě více, celkem 8,3 biliónu. Esemesky jako zlatý důl v roce 2010 vynesly 114,6 miliardy dolarů.
Maximální velikost jedné SMS zprávy je 1120 bitů. K zakódování jednoho znaku (písmena nebo číslice) je třeba sedm bitů, takže do jedné textovky se vejde nanejvýš 160 znaků. Při použití diakritických znamének či jiných speciálních symbolů se délka SMS zkrátí na 70 znaků. K zakódování každého znaku je totiž v takovém případě potřeba 16 bitů místo sedmi.
Někteří výrobci mobilů přišli s vylepšenou verzí esemesek označovanou jako EMS. Jejich prostřednictvím bylo možné přenášet i jednoduché obrázky či krátké melodie. Ne každý mobil si však s nimi dokázal poradit, a EMS se proto příliš nerozšířily.
První platby z mobilu
Dalším pokusem operátorů a výrobců telefonů o alternativu ke klasickým textovkám jsou multimediální zprávy MMS. Ty umožňují posílat obrázky i hudbu podobně jako e-mailem.
Dnes mají esemesky navíc konkurenty v podobě sociálních sítí jako Facebook nebo Twitter, ale také aplikací pro komunikaci prostřednictvím datových přenosů jako WhatsApp, Viber a dalších. Jejich výhodou je hlavně cena – kromě poplatku za data jsou totiž zdarma.
Prémiovými SMS lze platit za služby či zboží až do výše 999 korun. Takto lze v řadě českých měst koupit například lístek na MHD, hradit regulační poplatky ve zdravotnictví nebo posílat drobné částky na charitu.
Systém esemesek někdy využívají i úřady, takže díky odběru jejich rychlých zpráv se občané dozvědí o náhlých haváriích i plánovaných odstávkách vody, elektřiny či o jiných službách.