Hlavní obsah

Místo vrtulníků budou elektrické vedení kontrolovat drony, plánují vědci z ČVUT

Novinky, Kristýna Léblová, Martina Zmijarová
Libomyšl

Aby se předcházelo výpadkům proudu v důsledku závad na elektrickém vedení, musí speciálně vyškolení piloti vrtulníků kontrolovat každý metr vedení po celé republice. Do pěti let by je ale měly nahradit speciální autonomní drony s umělou inteligencí. Vědci z elektrotechnické fakulty ČVUT v Praze nyní drony testují a vychytávají detaily. Podívejte se na video.

Drony s umělou inteligencí nahradí vrtulníky při kontrolách elektrického vedení Video: Novinky

Článek

Náhrada vrtulníků drony je nejen rychlejší a efektivnější, ale i levnější vysvětluje důvody vedoucí skupiny Multirobotických systémů katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT Martin Saska.

V současnosti inspekce vedení probíhá pomocí pilotované helikoptéry, každý rok se kontroluje vždy třetina republiky. I to je však levnější než následně řešit důsledky výpadku proudu.

Zásah z ptačí perspektivy. Podívejte se, jak první autonomní dron hasí požár

Internet a PC

„Momentálně probíhá základní výzkum a zjistili jsme, že je technologie dronů v této věci použitelná,“ říká Saska s tím, že je ještě čeká mnoho práce.

Například musejí vybrat vhodnou kameru, kterou na dron umístí, a potřeba je doladit i mnoho dalších technických detailů. Už dnes dokážou drony vzlétnout po pouhém zmáčknutí tlačítka a po splnění úkolu se vrátí a samy přistanou. To vše bez další podpory člověka.

Foto: FEL ČVUT

Snímek, který pořídil dron.

„Dron má za úkol pořídit velmi detailní fotografii izolátorů, míst, kde je konstrukce stožáru. Nyní se využívají v případě nějaké havárie, kdy je pracovníci ČEPS používají pro analýzu problémů,“ vysvětluje Saska.

„Doufám, že za tři roky budeme schopni dělat částečné inspekce,“ doplňuje Saska, podle kterého je nahrazení pilotovaných helikoptér naplánováno v horizontu pěti let.

Policejní dron vypátral seniora uvězněného v bažině

Koktejl

Drone, podej mi šroubovák

Drony už jsou také schopné vnímat gesta svého operátora, který je takto může ovládat. Vědci pracují i na vývoji takzvané „abecedy“ gest, která by měla pomoci k jednoznačnému definování pokynů.

Ideální scénář podle Sasky vypadá tak, že člověk, který pracuje na odstranění závady na stožáru, může využít dron například pro podání šroubováku nebo pro poskytnutí fotografie izolátoru z druhé strany, aby se nemusel krkolomně nahýbat, a tím tak riskovat případný úraz.

Foto: FEL ČVUT

Drony už dokážou reagovat na gesta člověka.

Dron by měl také rozpoznat, jestli člověk neporušuje bezpečnostní protokoly, protože většina úrazů, které vznikají při těchto pracích, je způsobena právě zanedbáním pravidel.

„Spolupracujeme při tom s Univerzitou v Soluni. Systém bude možné v budoucnu využít pro instalaci rozměrnějších částí vedení případně autonomní zavážení kabelů pomocných lan v člověkem obtížně dostupných místech. To je další schopnost, kterou operátoři ocení, protože nahrazuje lidskou práci v obtížných a nebezpečných podmínkách,“ dodává Martin Saska.

Zapojení robotů do oblasti rozvodných služeb tak, aby současně splňovaly požadavky na bezpečnou a efektivní spolupráci s pracovníky inspekce a údržby, je žhavé téma, které aktuálně řeší operátoři v celé Evropě.

Zamotaného holuba zachránil z elektrického vedení dron s připevněným nožem

Koktejl

Drony mají potenciál zásadně změnit stávající způsob údržby liniových infrastruktur typu elektrického vedení, ale nabízí se využití i v oblasti dalších veřejných služeb či dopravy.

Systém, který skupina MRS vyvíjí, je součástí evropského projektu Aerial-Core, který koordinuje univerzita ve španělské Seville. ČVUT na něm participuje jako jeden z klíčových partnerů a ČEPS je členem průmyslového poradního orgánu.

Výběr článků

Načítám