Článek
Pokuta byla stanovena ve výši jednoho milionu norských korun, což odpovídá 2,08 milionu korun. Na první pohled se může zdát, že pro Metu to není nijak závratná částka, ale společnost by zmiňovanou sumu měla platit úplně každý den do doby, než bude vyjednána náprava.
V praxi to tedy jinými slovy znamená, že by se celková suma mohla během pouhého jednoho měsíce vyšplhat klidně i na více než 30 milionů norských korun (62,52 milionu korun). Povinnost platit má přitom Meta již od 14. srpna.
U soudu právníci Mety argumentují tím, že změnu nelze provést ze dne na den. „Meta se přitom už zavázala, že bude od uživatelů žádat souhlas k využívání osobních údajů pro cílenou reklamu,“ argumentoval v úterý podle agentury Reuters u norského soudu zástupce Mety Christian Reusch.
Nejde jen o Facebook. Zuckerberg svádí boj o uživatelská data i kvůli metaversu
Zdůraznil přitom, že regulační úřad při stanovení pokuty využil zrychlenou proceduru. I když to nebylo nutné, Meta tak podle něj nedostala dostatek času, aby mohla zjednat nápravu.
Norský regulační úřad to nicméně vidí jinak. Podle něj byla Meta informována o záměru udělit pokutu již v polovině července. Protože firma nereagovala dostatečně promptně, přistoupili úředníci k uvalení opakující se denní pokuty až do 3. listopadu.
Pokuta by ale mohla být ještě před vypršením termínu prodloužena klidně i na neurčito. To by znamenalo, že americkému internetovému gigantu by naskakovala po milionech celková výše pokuty každý den. Líčení bude pokračovat ve středu, kde budou právníci obhajovat postup úřadu.
Klíčová bitva
Pro Metu jde přitom o klíčovou bitvu. Vzhledem k tomu, jak se zpřísňuje ochrana uživatelských dat napříč Evropou, mohl by případný úspěch v Norsku vyburcovat i další země, aby hnaly matku Facebooku a Instagramu k soudu.
Agentura Reuters poznamenala, že spor s Metou je navíc jen špičkou ledovce. Shromažďování údajů o uživatelích a jejich následné využívání k přesnějšímu cílení reklamy je totiž mezi velkými technologickými společnostmi obvyklá praxe. Zatímco ty serióznější společnosti žádají uživatele o souhlas a dávají jim tak možnost volby při využívání jejich služeb, některé se snaží platnou legislativu obcházet.
Meta blokuje zpravodajství v Kanadě, vydavatelé tlačí na vyšetřování
