Článek
Téměř polovina peněz plánovaných na podporu vysokorychlostního internetu byla přesunuta po dohodě s Evropskou komisí na jiné operační programy, konkrétně program Životní prostředí a Integrovaný regionální operační program.
Úřad prověřoval dotace na vysokorychlostní připojení k internetu v letech 2015 až 2019. Cílem podpory bylo zajistit do roku 2023 toto připojení pro 77 procent domácností, přitom už v roce 2018 se díky investicím podnikatelů podařilo bez pomoci státu pokrýt 90 procent domácností. ČR je tak nad evropským průměrem, uvedl NKÚ.
Česko potřebuje na pokrytí rychlým internetem více než 120 miliard
Ministerstvo vyhlásilo první výzvu k předkládání žádostí o dotace z programu Vysokorychlostní internet v březnu 2017, tedy dva roky po schválení programu. Vypsání se zdrželo hlavně kvůli tomu, že Česko nemělo do roku 2016 připraven Národní plán rozvoje sítí nové generace. Už v době vyhlášení první výzvy se ale díky investicím firem blížilo pokrytí domácností vysokorychlostním internetem původně stanovenému cíli 77 procent, uvedl NKÚ.
Doplnil, že o dotace na budování sítí vysokorychlostního internetu byl minimální zájem. Zájemcům, kteří se o ně přihlásili, nemohlo ministerstvo na doporučení Evropské komise peníze vyplatit. Ministerstvo totiž při nastavení podmínek nerespektovalo požadavek směrovat podporu do oblastí, kde pokrytí není a ani jej podnikatelé neplánují v následujících třech letech vybudovat, odůvodnili kontroloři doporučení EK nevyplatit dotace.
Druhou výzvu pro žádosti o dotaci na vysokorychlostní internet vyhlásilo ministerstvo počátkem loňského roku a v porovnání s první ji mělo podle NKÚ lépe připravenou. "Přihlásilo se 40 zájemců a žádosti o podporu přesáhly o 11 procent jednu miliardu korun přidělenou pro tuto výzvu. Většinu žádostí podala jedna společnost," uvedli kontroloři. V době jejich kontroly se žádosti ale teprve hodnotily a ministerstvo nevydalo žádné rozhodnutí o poskytnutí podpory.
"Ano, je to tak, že se dříve podpořit budování sítí pro vysokorychlostní internet nedařilo," uvedla v reakci na závěry NKÚ mluvčí MPO. Před dvěma lety podle ní ale útvar, který má věc na starosti, personálně posílil a MPO naplňuje akční plán, který vznikl po konzultacích s EK. Podle mluvčí tak bylo schváleno 35 projektů různých subjektů, které pokryjí zhruba 16 000 adresních míst, a byla otevřena další výzva na podporu projektů v dalších tzv. bílých místech, tedy sídelních oblastech bez vysokorychlostního internetu.
