Článek
Regulační rámec by měl podle Cullena respektovat lokální odlišnosti, kultury a různé úrovně vyspělosti jednotlivých zemí. "S EU máme velmi podobný názor na ochranu privátních dat, náš přístup k ochraně dat je zakotvený v evropských směrnicích," dodal. Iniciativa by měla vycházet z poznatků komerčních firem, regulátorů a zákonodárců.
Podobné iniciativy již začaly vznikat například na půdě Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) nebo při OECD. V současnosti se modely ochrany osobních dat v jednotlivých zemích výrazně liší.
Různé přístupy ochrany dat existují v USA, Kanadě nebo v Austrálii, v Evropě funguje přes 20 různých forem ochrany. Asijské země vytváří nové modely, které čerpají ze zkušeností vyspělých zemí.
Proti minulosti se také změnil rozsah osobních údajů, který podléhá ochraně. Vedle jména, adresy nebo čísla kreditní karty k privátním datům přibyly například IP adresy a další čísla spojená s platformou Web 2.0.
Objevují se také zákeřnější nástroje, které dokážou osobní data získat a zneužít. "Otázka nezní, jaký regulatorní rámec je potřeba, ale jak mohou firmy spolupracovat s regulátory celosvětově na ochraně dat všech uživatelů. To je model, který chceme prosazovat," dodal Cullen.
Microsoft na iniciativě spolupracuje s dalšími velkými firmami, jako je Hewlett-Packard nebo Oracle. Microsoft v současnosti zaměstnává zhruba 40 lidí, kteří se zabývají zaváděním prvků ochrany dat do produktů společnosti. Dalších 400 lidí se této oblasti věnuje na částečný úvazek.