Masová nezaměstnanost nehrozí. Ekonom mírní emoce ohledně umělé inteligence

„Díky umělé inteligenci dokážeme zcela zautomatizovat některé procesy. Pokud takto nahradíme lidskou práci, stále ještě budou místa, kde jsou lidské ruce opravdu potřebné a vyhledávané. A pochopitelně i místa, která nejdou nahradit,“ prohlásil pro německou stanici ZDF Südekum.

Zmínil oblasti, jako jsou například řemeslníci, školy, školky či pečovatelé v sociálních službách. „Tam všude chybí lidé, podmínky k nalezení nové práce tedy budou dobré i po nástupu umělé inteligence,“ míní německý ekonom.

Südekum přednáší na Univerzitě Heinricha Heineho v Düsseldorfu a je vědeckým poradcem na spolkovém ministerstvu hospodářství. V rozhovoru s novináři poukázal na to, že Američané mají v této věci větší obavy než Němci a další Evropané. Podle ekonoma to může být způsobeno historickými a demografickými faktory.

„V předchozích vlnách technologického pokroku získaly USA negativní zkušenosti,“ konstatoval německý ekonom. Na mysli měl robotiku či automatizaci průmyslu. Nasazení robotů podle něj historicky nevedlo ke ztrátám pracovních míst, ale naopak k přeškolování stávajících zaměstnanců a jejich dalšímu vzdělávání.

Němečtí experti dlouhodobě upozorňují, že Německo potřebuje ročně 400 000 zahraničních pracovníků, aby udrželo současnou úroveň blahobytu. Před pandemií přicházelo do Německa okolo 315 000 pracovníků ročně, ale kvůli omezením způsobeným pandemií tento počet klesl.

Südekum očekává, že se pracovní trh pod vlivem umělé inteligence zásadně změní, ale nepředpokládá tvrdou ránu pro stabilitu trhu. AI podle něj nahradí mnoho oblastí lidské činnosti, včetně právního poradenství a žurnalistiky.

„Například novináři získají čas navíc, který by jinak ztratili psaním dlouhých textů. Díky tomu budou moci zkvalitnit svou práci. Výsledným efektem bude lepší produkt,“ prohlásil Südekum.

Südekum upozornil, že dalším potenciálním rizikem umělé inteligence je možnost vzniku technologických monopolů a nerovnosti v přístupu k této technologii. Obává se také snadnějšího šíření dezinformací.

Ačkoli regulace umělé inteligence bude náročná, je podle něj nutná k minimalizaci těchto rizik. „Je to globální věc. Pokud budou podmínky pro umělou inteligenci nastaveny příliš tvrdě, riskujeme, že vývoj se bude odehrávat zcela mimo Evropu,“ uzavřel Südekum.

Na Evropské unii a členských zemích proto podle něj spočívá velká odpovědnost při tvorbě regulace, která musí být flexibilní a přizpůsobivá rychlým změnám v oblasti umělé inteligence.