Mají možnost i motiv. EK se obává akvizice iRobotu

Podle oficiálního prohlášení se komisaři obávají, že Amazon „využije dominantního postavení na trhu, aby omezil přístup konkurenčních výrobců robotických vysavačů na svůj internetový obchod“.

V konečném důsledku by podle EK mohl mít tento krok značný dopad na celý trh. Komise vysloveně zmiňuje Francii, Německo, Itálii a Španělsko, neboť na těchto trzích je již nyní Amazon důležitým prodejním kanálem pro robotické vysavače.

„Je evidentní, že společnost Amazon by měla možnost a motiv omezit konkurenty prostřednictvím společnosti iRobot, a to hned pomocí několika omezujících strategií, jejichž cílem by bylo zabránit konkurentům v prodeji robotických vysavačů na internetovém tržišti Amazon, případně by mohla zhoršit přístup prodejců ke svému portálu,“ stojí v prohlášení EK.

Komise se tedy obává toho, že by se Amazon stal výhradním prodejcem robotických vysavačů Roomba a že by ostatní prodejci ostrouhali. Platí to přitom nejen pro běžné prodejní řetězce s elektronikou, ale také pro obchody, které prodávají zboží prostřednictvím tržiště Amazon.

Komisaři v souvislosti s nejnovějším vyjádřením zaslali prohlášení o námitkách, ve kterém detailně rozvedli své obavy a stanovisko k této akvizici. Nyní se bude tedy čekat, jak na výtky Amazon zareaguje. Pokud bude chtít celou transakci dokončit, nevyhne se patrně ústupkům.

Jak přesně by měly vypadat, však EK neupřesnila. Mohlo by však jít například o kontrakt s velkými prodejci na evropském trhu, ve kterém se Amazon zaváže, že bude vysavače Roomba dodávat i nadále za stejných podmínek jako doposud.

Amazon oznámil své plány na akvizici již v srpnu minulého roku, EK zahájila vyšetřování letos v únoru. V návaznosti na to zástupci Amazonu uvedli, že spolupracují s komisaři v rámci vyšetřování.

To, že se podobná šetření regulátorů táhnou často i déle než rok, bohužel není nijak výjimečné.

Pod drobnohledem je celá transakce také v USA, kde obavy ze spojení vyjádřila tamní Federální obchodní komise (FTC). Obchodem se zabýval také britský antimonopolní úřad (CMA), který ji však letos v červnu schválil.

Regulátoři po celém světě se stále více zaměřují na akvizice velkých technologických firem. Pod dohledem evropských, britských a amerických úřadů byl více než rok také americký Microsoft. Plány na koupi herního vydavatelství Activision Blizzard oznámil americký softwarový gigant již vloni v lednu, obchod v hodnotě 69 miliard dolarů (1,5 bilionu Kč) se však podařilo dokončit až letos v říjnu.

Aby se Microsoftu podařilo dosáhnout kýženého výsledku, musel udělat celou řadu ústupků. Uzavřel licenční smlouvy o poskytování her s dalšími firmami – například se společností Nvidia, ukrajinskou firmou Boosteroid či japonskou společností Ubitus.

Softwarový gigant také musel prodat svá streamovací práva mimo Evropu konkurenční společnosti Ubisoft Entertainment. Práva platí pro veškeré stávající a budoucí hry vydané během následujících 15 let, a to ve verzích pro klasické počítače i herní konzole.

Americký softwarový gigant se ale díky celému obchodu stal majitelem celé řady zvučných jmen herního světa – zmiňme alespoň Call of Duty, World of Warcraft, Diablo, Candy Crush, Tony Hawk, Overwatch, Spyro, Hearthstone, Guitar Hero, Crash Bandicoot a StarCraft.