Letí k vám defibrilátor. V Plzni testují využití dronů pro záchranu životů

Magistrátní Správa informačních technologií si pro dané účely pořídila stroj DJI FlaCart30. S veškerou potřebnou výbavou vyšel na zhruba devět set tisíc korun a je schopný přenášet až třicetikilové náklady.

„Do přepravního boxu se vejde například automatický externí defibrilátor, turniket pro zastavení krvácení nebo generátor kyslíku,“ uvedl plzeňský radní Daniel Kůs (Piráti).

U defibrilátorů, používaných při záchraně osob postižených náhlou zástavou srdce, jde skutečně o boj s časem. „Každá minuta nečinnosti, zejména pokud není prováděna zevní srdeční masáž, znamená snížení pravděpodobnosti přežití o deset až patnáct procent,“ upozornil Pavel Hrdlička, ředitel Zdravotnické záchranné služby Plzeňského kraje.

„Už po pěti minutách dochází za standardních podmínek k nezvratnému poškození mozku, po deseti minutách je šance na přežití již prakticky nulová,“ dodal Hrdlička. A naopak při nasazení defibrilátoru do pěti minut se naděje na přežití zvyšuje až na sedmdesát procent.

Testování probíhá v lokalitě Líně, kde má svoji základnu i letecká záchranka. Pilotní projekt má prověřit nejen technické parametry dronů, ale také logistiku a jejich využití v reálných podmínkách.

„Simulace budeme provádět přibližně rok,“ sdělil Luděk Šantora, ředitel Správy informačních technologií města Plzně. „Musíme vyzkoušet dolet dronu, výdrž baterií, spojení přes mobilní 5G síť, zátěž, kterou dron unese. A také otestovat spojení kamery, která operátorovi tísňové linky přinese obraz dané situace,“ vysvětlil Šantora.

Bude nutné také vybrat strategické lokality pro objekty, kde by bylo možné měnit baterie dronů. „Bavíme se spíše o odlehlých nebo horských oblastech,“ poznamenal Šantora. „Stroje, které budeme při testování používat, mají řadu bezpečnostních certifikací. A jsou vybaveny pokročilými systémy, včetně padáku pro případ nouze. Projekt logicky vyžaduje i úzkou spolupráci s Úřadem pro civilní letectví,“ konstatoval Šantora.

Podle Josefa Navrátila, ředitele dronařské sekce Správy informačních technologií, by bylo možné využívat koupený stroj i v jiných krizových situacích. „Může to být třeba doručování pitné vody a techniky hasičům, kteří jsou v obtížně dostupném terénu, přenášení zásob při povodních nebo také transport nosítek,“ podotkl Navrátil.

Zároveň připomněl: „Na taktickém cvičení jsme doručovali antihistaminika při simulaci alergické reakce po bodnutí hmyzem. A na místo jsme dorazili za čtyři minuty, tedy o jedenáct minut dříve než sanitka, která vyjela ze stejného místa jako my s dronem.“

Magistrátní dronaři spolupracují s integrovaným záchranným systémem už od roku 2018. Za loňský rok si připsali rekordních 128 zásahů, téměř polovinu z nich obnášela pomoc při mapování dopravních nehod.