Článek
Kosovo řeší dlouhodobě nedostatek elektrické energie, což se projevuje v neustálých odstávkách kvůli nedostatečné výrobní kapacitě. A právě proto se kosovská vláda snaží řešit situaci s nelegální těžbou kryptoměn na severu země, která zvyšuje poptávku po elektřině a výrazně zatěžuje její energetický systém.
Podle poradkyně ministryně energetiky Edity Pozheguové tato opatření kosovské vládě umožní ušetřit zhruba dva miliony eur ročně, tedy v přepočtu více než 46,7 milionu korun.
Odpověď na otázku, proč je úspora tak vysoká, je vcelku prostá. Srbové ze čtyř okresů na severu Kosova odmítají autoritu vlády v Prištině a od konce války v roce 1999 neplatí za dodávky elektřiny. Odříznout od energie si ale tamní vláda neplatiče nedovolí, protože by to pravděpodobně vyvolalo ještě větší nepokoje než doposud.
Jednání mezi Prištinou a Bělehradem v této otázce skončila zatím vždy bez úspěchu.
Od roku 2017 připadá povinnost platit za účty i za tyto oblasti kosovské vládě, čehož těžaři využili. Vládní představitelé vyčíslili náklady na energie v této oblasti na 12 milionů eur ročně (281 milionů korun).
Ethereum vyskočilo směrem vzhůru. Bitcoin se drží také vysoko
Bitcoiny a další virtuální měny
Virtuálních měn existuje mnoho. Jednou z nejstarších a aktuálně nejpopulárnějších jsou tzv. bitcoiny. Ty vznikly už v roce 2009, větší popularitě se ale těší v posledních letech. Tato měna byla vytvořena tak, aby se nedala ovlivňovat žádnou vládou ani centrální bankou.
Kybernetické mince „razí“ síť počítačů se specializovaným softwarem naprogramovaným tak, aby uvolňoval nové mince stabilním, ale stále klesajícím tempem. Počet mincí v oběhu má dosáhnout nakonec 21 milionů, stát se tak má kolem roku 2140.
Komplikovaná situace na Balkáně
V posledních letech se na severu Kosova opakovaně střetávají tamní Srbové podporovaní Bělehradem a bezpečnostní složky, které jsou loajální vůči kosovské vládě. Tento region se nachází v bezpečnostním vakuu, což umožňuje organizovanému zločinu prosperovat.
Kosovo vyhlásilo nezávislost na Srbsku v roce 2008, ale Srbsko nezávislost neuznává a stále považuje tuto oblast za součást svého území. Evropská unie a Spojené státy se snaží zprostředkovat dohodu o normalizaci vztahů mezi oběma zeměmi, ale tato snaha zatím nepřinesla žádný významný pokrok.
Situace na Balkáně tak zůstává velmi komplikovaná a napjatá.