Izraelská centrální banka zrychluje přípravy na digitální měnu

Na tiskové konferenci Jaron uvedl, že banka zrychluje studium, výzkum a přípravu digitální měny. Zdůraznil ale, že se podobně jako ostatní centrální banky zatím nerozhodla, zda digitální měnu opravdu vydá. Tuto možnost stále prověřuje.

„Jsme odhodláni být v čele ekonomických a technologických znalostí v této oblasti,” řekl Jaron.

Centrální banka začala zvažovat možnost vydání digitální měny centrálních bank (CBDC) na konci roku 2017, uvedla agentura Reuters. O rok později byl vytvořen tým, který měl tuto záležitost prostudovat a který doporučil CBDC v blízké budoucnosti nevydávat. O tom, že zvažuje vydání digitálního šekelu, informovala banka znovu v květnu.

Nejdále je se svou digitální měnou čínská centrální banka. Digitální jüan má umožňovat platby pomocí aplikace v mobilním telefonu a má podle plánů existovat vedle hotovosti. Čína před zimními olympijskými hrami plánovanými na únor tlačí na americké maloobchodní řetězce, které v Číně podnikají, aby digitální měnu centrální banky přijímaly.

Hned zkraje nadcházejícího roku chce Rusko začít testovat digitální rubl. Mělo by jít o digitální měnu, která bude konkurovat například i bitcoinům. V úterý o plánech informovala guvernérka ruské centrální banky Elvira Nabiullinová.

Rozhodnutí Ruska o testování digitálního rublu přichází jen měsíc poté, co se ruský prezident Vladimir Putin v rozhovoru pro server CNBC vyslovil pro podporu kryptoměn. „Kryptoměny mají právo na existenci a na to, aby se používaly jako platidlo,“ řekl Putin během rozhovoru.

Jedním dechem ale dodal, že je příliš brzy na to, aby se uvažovalo o používání kryptoměn při obchodování s ropou a dalšími komoditami, které tvoří většinu ruského vývozu.

Tehdy ale evidentně narážel na bitcoin, ethereum a další kryptoměny – na stole už totiž musel mít plány na zavedení digitálního rublu. Ruský list Izvestija informoval totiž již během uplynulého víkendu, že práce na nové virtuální měně už běží delší dobu.

Podle zdrojů serveru je testování rozděleno do několika etap a zapojeno do něj má být 12 finančních institucí. Počítá se i s tím, že celý systém musí být legislativně zakotven tak, aby držitelé digitálních rublů a skutečných peněz měli úplně stejná práva, tedy například aby s nimi bylo možné platit doslova kdekoliv.

Nabiullinová neupřesnila, kdy by mohl být digitální rubl zaveden. Podle ní jsou podobné úvahy zatím předběžné. Teprve testování má totiž ukázat, zda se největší země světa touto cestou vydá, či nikoliv.