Článek
Řízení úřad zahájil jak proti Googlu, tak jeho mateřské skupině Alphabet. Podle AGCM se zdá, že žádost o souhlas s propojením služeb je doprovázena nedostatečnými, neúplnými a zavádějícími informacemi. To by mohlo ovlivnit volbu, jestli a v jakém rozsahu uživatelé souhlas udělí.
„Zdá se, že žádost (o souhlas s propojením služeb) ve skutečnosti neposkytuje žádné relevantní informace - nebo je poskytuje nedostatečně a nepřesně - o skutečném vlivu, který má souhlas na používání osobních údajů uživatelů společností Google,“ píše antimonopolní úřad.
„Budeme se teď zabývat detailní analýzou tohoto případu a s úřadem AGCM budeme spolupracovat,“ řekla mluvčí Googlu.
AGCM se obává, že Google může používat „techniky a metody pro vyžadování souhlasu“, které by mohly ohrozit „svobodu volby průměrného spotřebitele“. „Souhlasem s kombinací a křížovým použitím svých osobních údajů mezi více nabízenými službami by byl zákazník naveden k obchodnímu rozhodnutí, které by jinak neučinil,“ dodal úřad.
Mezi desítky služeb a aplikací, které Google nabízí, vedle původního internetového vyhledavače patří například videoserver a aplikace YouTube, aplikace pro streamování hudby YouTube Music, internetové mapy Google Maps, emailová služba Gmail nebo internetový prohlížeč Chrome.
EU si došlápne na Apple a Metu kvůli porušování nových pravidel
