Tipy pro lepší výsledky při fotografování

Samozřejmě platí, že profesionální objektivy vrcholných modelů digitálních zrcadlovek dokážou doslova kreslit. Je nicméně vhodné podotknout, že ani sebelepší technika nezvládne pořídit smysluplný snímek bez uvědomělého fotografa. Ještě před zmáčknutím spouště je tedy nutné se zamyslet nad kompozicí momentky.

Právě chyby v kompozici jsou totiž u začínajících fotografů velmi časté. Většina lidí focené objekty zpravidla umisťuje na samotný střed fotografie, případně místo dominantní postavy zabírá nepodstatné okolí. Daleko vhodnější je u focení krajiny, budov i osob používat tzv. třetinovou kompozici.

V takovém případě si v podstatě celý záběr rozdělíte na devět stejných dílů – dvě vodorovné a dvě svislé čáry. Hlavní objekt by pak měl být umístěn na jednu z těchto čar, ideálně přímo na jejich průsečíky. Některé fotoaparáty dokonce přesně takové rozdělení umějí zobrazit na displeji, abyste si mohli lépe celou scénu připravit ještě předtím, než zmáčknete spoušť.

Kromě kompozice dokážou výslednou momentku velmi pokazit rušivé prvky v pozadí. Řeč je například o stromech, které focené osobě doslova vyrůstají z hlavy. Stačí přitom, aby fotograf udělal jeden krok stranou, a je po problému.

Při focení postav je dobré myslet také na to, jakým směrem se hlavní aktér na momentce dívá nebo jakým směrem má natočené tělo. Je vhodné mu nechat „v pohledu“ dostatek prostoru. Pokud se tedy focená postava dívá doprava, měla by být umístěna spíše v levé části snímku.

Totéž platí například při focení pohybujících se objektů. A je jedno, zda se bavíme o jedoucím automobilu, nebo dítěti na kole. Dostatek prostoru přidá našim momentkám celistvost zachyceného příběhu.

Profesionální nádech momentkám dodáme i správným ostřením a prací s hloubkou ostrosti, nebojte se při tom experimentovat. Snímek má totiž zcela jiný nádech, záleží, zda zaostříte popředí, nebo pozadí. V takovém případě je nutné zvolit již na fotoaparátu manuální či poloautomatický režim a nastavit clonové číslo na co nejnižší hodnotu.

Velmi efektně například vypadá orámování momentek přirozenými prvky v daném prostředí. Například při focení krajiny můžete nechat v popředí rozmazaný strom a větev, případně nějaký architektonický prvek zachytit zpoza podloubí.

Existují samozřejmě situace, kdy mají kvalitnější fotoaparáty s lepšími objektivy navrch. Velkou výzvou je například focení v tmavém prostředí či v noci. Většina lidí řeší náročnější světelné podmínky tak, že použije blesk.

U celé řady snímků je to ale zcela zbytečné, daleko vhodnější je naučit se fotit bez blesku. To je nicméně možné jen při nastavení některých pokročilých funkcí fotoaparátu. Řeč je především o citlivosti (ISO), některé moderní modely mají citlivost tak vysokou, že dovedou bez nadsázky noc proměnit v den.

Počítat je ale nutné s tím, že s rostoucími hodnotami ISO je ve výsledných momentkách patrný šum, který nepůsobí vůbec dobře. Vyšší hodnoty ISO totiž zvládají až dražší fotoaparáty. U levnějších se to dá vyřešit tak, že momentky převedete do odstínů černé a bílé, digitální šum pak vypadá jako zrno u analogových fotoaparátů.

Pokud nefotíte zrovna nějaký pohybující se objekt, můžete zkusit experimentovat v poloautomatickém či manuálním režimu také s časem závěrky. Čím delší čas nastavíte, tím je objektiv schopen pojmout více světla a udělat zdařilé momentky i bez vyšších hodnot ISO.

Pozor je ale nutné dávat na to, aby fotky nebyly rozmazané. Při delších časech je nutné již používat stativ. Případně si můžete pomoci předměty, které se nacházejí zrovna ve vašem okolí. Fotoaparát můžete položit na židli nebo širší zábradlí, případně jej opřít před zmáčknutím spouště o stěnu či nějakou značku.

Na dovolené, případně hned po příjezdu domů je vhodné fotografie zálohovat. Poničení nebo odcizení fotoaparátu totiž není zas tak nemožné, jak by se mohlo zdát. Vhodné je každý den ukládat vše do počítače nebo na jiné záznamové médium.