Test: Porovnání zvukových karet ASUS a Creative

V posledních letech se stalo samozřejmostí, že každá základní deska, i ta nejlevnější, obsahuje integrovaný zvukový čip. Ty sice nabízejí osmikanálový zvuk a všude v manuálech a propagačních materiálech jsou označovány jako „HD audio“, to ovšem v žádném případě negarantuje kvalitní zvukovou produkci.

V posledních letech se stalo samozřejmostí, že každá základní deska, i ta nejlevnější, obsahuje integrovaný zvukový čip. Ty sice nabízejí osmikanálový zvuk a všude v manuálech a propagačních materiálech jsou označovány jako „HD audio“, to ovšem v žádném případě negarantuje kvalitní zvukovou produkci.

Integrované zvukovky navíc trpí umístěním přímo na základní desce. Protože je tam není možné elektromagneticky odstínit, je jejich produkce rušena v menší či větší míře okolními součástkami. To se může projevovat různými pazvuky jako je praskání, pískání nebo kolísání hlasitosti. A žádné integrované kodeky tomu neuniknou, byť se jedná o Karajan moduly používané u DFI.

ASUStek prodává již přibližně půl roku zvukové karty Xonar DX2, velmi kvalitní, ale také velmi drahé audio pro počítač. Naštěstí někoho napadlo tuto zvukovou kartu zbavit veškerých serepetiček počínaje podsvícením konektorů a konče programy k mixování zvuku. Tak se zrodila levnější varianta DX.

ASUStek prodává již přibližně půl roku zvukové karty Xonar DX2, velmi kvalitní, ale také velmi drahé audio pro počítač. Naštěstí někoho napadlo tuto zvukovou kartu zbavit veškerých serepetiček počínaje podsvícením konektorů a konče programy k mixování zvuku. Tak se zrodila levnější varianta DX.

ASUStek prodává již přibližně půl roku zvukové karty Xonar DX2, velmi kvalitní, ale také velmi drahé audio pro počítač. Naštěstí někoho napadlo tuto zvukovou kartu zbavit veškerých serepetiček počínaje podsvícením konektorů a konče programy k mixování zvuku. Tak se zrodila levnější varianta DX.Karta má proti dražšímu bratříčkovi i funkční handicap. Z konektorů zbyla jen čtveřice analogových výstupů osmikanálového zvuku doplněná o linkový (mikrofonní) vstup kombinovaný s optickým výstupem. Z toho plyne jedna nepříjemnost – pokud chcete zvuk posílat přes optiku, nemůžete zapojit mikrofon.

ASUStek prodává již přibližně půl roku zvukové karty Xonar DX2, velmi kvalitní, ale také velmi drahé audio pro počítač. Naštěstí někoho napadlo tuto zvukovou kartu zbavit veškerých serepetiček počínaje podsvícením konektorů a konče programy k mixování zvuku. Tak se zrodila levnější varianta DX.Karta má proti dražšímu bratříčkovi i funkční handicap. Z konektorů zbyla jen čtveřice analogových výstupů osmikanálového zvuku doplněná o linkový (mikrofonní) vstup kombinovaný s optickým výstupem. Z toho plyne jedna nepříjemnost – pokud chcete zvuk posílat přes optiku, nemůžete zapojit mikrofon.

V rámci specifikace se toho však mnoho neudálo. Odstup signálu od šumu má karta 116dB, harmonické zkreslení dosahuje 0,00056% a frekvenční rozsah je udáván od 10Hz do 48kHz. Samozřejmostí jsou 24bit převodníky v obou směrech.

Než si poprvé pustíme zvuk přes Xonar DX, je nutné jej do počítače nainstalovat. K tomu může sloužit libovolný PCI-E slot (1x, 2x ,4x,16x). Ovladače přiložené na CD potom znají operační systém Windows XP nebo Vista. Pokud splníte tato kritéria, můžete se zaposlouchat.

Než si poprvé pustíme zvuk přes Xonar DX, je nutné jej do počítače nainstalovat. K tomu může sloužit libovolný PCI-E slot (1x, 2x ,4x,16x). Ovladače přiložené na CD potom znají operační systém Windows XP nebo Vista. Pokud splníte tato kritéria, můžete se zaposlouchat.

Než si poprvé pustíme zvuk přes Xonar DX, je nutné jej do počítače nainstalovat. K tomu může sloužit libovolný PCI-E slot (1x, 2x ,4x,16x). Ovladače přiložené na CD potom znají operační systém Windows XP nebo Vista. Pokud splníte tato kritéria, můžete se zaposlouchat.K hudebnímu přednesu se dá říct jen málo. Stereofonní výstup je skutečně znamenitý, opravdu průzračně čistý. Limitací zde jistě bude spíš poslechová aparatura než karta. Díky minimálnímu zkreslení lze potom jednoduše rozpoznat MP3 hudbu v horší kvalitě od FLAC nebo hudebních CD.

Než si poprvé pustíme zvuk přes Xonar DX, je nutné jej do počítače nainstalovat. K tomu může sloužit libovolný PCI-E slot (1x, 2x ,4x,16x). Ovladače přiložené na CD potom znají operační systém Windows XP nebo Vista. Pokud splníte tato kritéria, můžete se zaposlouchat.K hudebnímu přednesu se dá říct jen málo. Stereofonní výstup je skutečně znamenitý, opravdu průzračně čistý. Limitací zde jistě bude spíš poslechová aparatura než karta. Díky minimálnímu zkreslení lze potom jednoduše rozpoznat MP3 hudbu v horší kvalitě od FLAC nebo hudebních CD.

Xonar DX vlastní kompletní know-how filmového zvuku. Umí reprodukovat jak běžné DD a DTS formáty, tak i novější a specifické Dolby Pro-Logic II nebo Dolby Virtual Speaker. Při zapojení na 5.1 sestavu domácího kina proto není sebemenší problém, zvláště díky analogovým výstupům.

V první řadě je třeba zminit cenu, neb tato karta od firmy ASUS není úplně nejlevnější. Pořídíte ji za obnos ve výši zhruba 1 800Kč. Na druhou stranu je pravda, že pokud si zakládáte na kvalitním zvuku na počítači, je to jedna z levnějších variant. Poslech je však podmíněn skutečně kvalitní sestavou nebo sluchátky.

Druhá zvuková karta dnes míří spíš na hráče počítačových her než milovníky hudby a filmu. A přestože neprodukuje vůbec špatný zvuk, parametrově se s Xonarem příliš porovnávat nedá. Maximální konfigurace reproduktorů je taktéž 7.1. ovšem odstup signálu od šumu 100dB je mnohem nižší. I maximální vzorkovací frekvence 96KHz se nemůže Xonaru rovnat.

Druhá zvuková karta dnes míří spíš na hráče počítačových her než milovníky hudby a filmu. A přestože neprodukuje vůbec špatný zvuk, parametrově se s Xonarem příliš porovnávat nedá. Maximální konfigurace reproduktorů je taktéž 7.1. ovšem odstup signálu od šumu 100dB je mnohem nižší. I maximální vzorkovací frekvence 96KHz se nemůže Xonaru rovnat.

Druhá zvuková karta dnes míří spíš na hráče počítačových her než milovníky hudby a filmu. A přestože neprodukuje vůbec špatný zvuk, parametrově se s Xonarem příliš porovnávat nedá. Maximální konfigurace reproduktorů je taktéž 7.1. ovšem odstup signálu od šumu 100dB je mnohem nižší. I maximální vzorkovací frekvence 96KHz se nemůže Xonaru rovnat.Skončeme však s porovnáváním, neboť karty jsou vpravdě velmi odlišné. Creative X-Fi Má totiž bohatší výbavu konektorů a mnohem lépe sedne posluchačům s audiotékou ve formátu MP3. A samozřejmě díky podpoře zvukového standardu EAX 4.0 zvítězí u hráčů.

Druhá zvuková karta dnes míří spíš na hráče počítačových her než milovníky hudby a filmu. A přestože neprodukuje vůbec špatný zvuk, parametrově se s Xonarem příliš porovnávat nedá. Maximální konfigurace reproduktorů je taktéž 7.1. ovšem odstup signálu od šumu 100dB je mnohem nižší. I maximální vzorkovací frekvence 96KHz se nemůže Xonaru rovnat.Skončeme však s porovnáváním, neboť karty jsou vpravdě velmi odlišné. Creative X-Fi Má totiž bohatší výbavu konektorů a mnohem lépe sedne posluchačům s audiotékou ve formátu MP3. A samozřejmě díky podpoře zvukového standardu EAX 4.0 zvítězí u hráčů.

Karta totiž nabízí několik technologií firmy Creative. Předně jde o X-Fi Crystalizer, kdy čip poněkud upravuje komprimovaný zvuk (nejen MP3, ale i DivX, WMA...) a dodává mu vyšší dynamičnost. Díky tomu na úkor věrnosti vylepšuje atmosféru. Podobně přínosný je i systém CMSS-3D, který umožní rozvést stereofonní zvuk do vícekanálové reprosoustavy. Tuto možnost uvítáte především u komprimovaných filmů v DivX apod.

V přímém porovnání s Xonarem DX je patrné, že X-Fi nemá tak vyrovnaný přednes. Občas některé nástroje poněkud zanikají v souzvuku, a především ve výškách nemá Creative takovou jiskru. Na druhou stranu je zvuk dostatečně kvalitní pro drtivou většinu posluchačů.

V přímém porovnání s Xonarem DX je patrné, že X-Fi nemá tak vyrovnaný přednes. Občas některé nástroje poněkud zanikají v souzvuku, a především ve výškách nemá Creative takovou jiskru. Na druhou stranu je zvuk dostatečně kvalitní pro drtivou většinu posluchačů.

V přímém porovnání s Xonarem DX je patrné, že X-Fi nemá tak vyrovnaný přednes. Občas některé nástroje poněkud zanikají v souzvuku, a především ve výškách nemá Creative takovou jiskru. Na druhou stranu je zvuk dostatečně kvalitní pro drtivou většinu posluchačů.Síla karty spočívá v EAX a herním prostředí. Imitace vlastností prostředí, dozvuku nebo odrazu zvuku je mnohem věrnější než na jiných zvukových kartách. Creative má v tomto směru bohaté zkušenosti, a tak není čemu se divit.

V přímém porovnání s Xonarem DX je patrné, že X-Fi nemá tak vyrovnaný přednes. Občas některé nástroje poněkud zanikají v souzvuku, a především ve výškách nemá Creative takovou jiskru. Na druhou stranu je zvuk dostatečně kvalitní pro drtivou většinu posluchačů.Síla karty spočívá v EAX a herním prostředí. Imitace vlastností prostředí, dozvuku nebo odrazu zvuku je mnohem věrnější než na jiných zvukových kartách. Creative má v tomto směru bohaté zkušenosti, a tak není čemu se divit.

Za zmínku potom stojí ještě vzpomínaný Crystalizer. Ten má opravdu něco do sebe, a to hlavně na levnějších reproduktorech typických pro PC. Pokud vám proto nejde o HiFi požitek, ale o zábavu, Má X-Fi Xtreme Audio co nabídnout.