Panasonic Lumix LX15 v testu: na výlet bez zrcadlovky

Tahat s sebou na horskou túru zrcadlovku? Výrobci klasických zrcadlovek už nabízejí některé modely, které jsou už tak titěrné, že se člověk diví, jak se do nich potřebná mechanika vejde (Nikon D5600, Canon 100D).

Ale do kapsy je stejně nedáte, navíc když už máte zrcadlovku, vezmete si i nějaké to lepší sklo, že jo. Širokáč na krajinky, pětatřicítku nebo padesátku na reportážní fotky a taky něco delšího na ptáčky… a batoh máte plný, ani nevíte jak.

Oproti tomu třída zmíněných profi kompaktů už dnes dokáže nabídnout skvělý obrazový výstup a široké možnosti manuálního nastavení v pidibalení. Je jen dobré kvalitu výstupu vnímat v kontextu fyzikálních zákonů a neporovnávat ho s plnoformátovou zrcadlovkou s nasazeným ultrasvětelným sklem za desetitisíce.

Lumix LX15 je na trhu už bezmála rok a řadí se mezi menší modely řady LX. V jeho útrobách najdeme jednopalcový senzor s rozlišením 20 megapixelů, jedná se tedy o menší čip, než je u Panasoniku obvyklý formát micro 4/3. Světlo na něj dopadá přes objektiv s ohniskovým rozsahem 8,8 – 26,4 mm, což přepočteno na kinofilm (v tomto případě krát 2,7) dává solidně univerzálních 24 – 72 mm.

Silnou stránkou je světelnost objektivu Leica, která začíná na nadprůměrné hodnotě F1,4 na nejširším ohnisku a končí na parádních F2,8 na nejdelším. To umožňuje i s malým palcovým snímačem jakžtakž dosahovat nízké hloubky ostrosti a efektně mazat pozadí a zároveň udržet i v horších světelných podmínkách kratší časy a tím i ostřejší snímky.

Oproti větším modelům nedisponuje LX15 hledáčkem, kompozici je potřeba tvořit prostřednictvím třípalcového displeje s rozlišením 720×480 pixelů, který je vyklápěcí. A navíc je samozřejmě dotykový, takže se na něm dají pohodlně jedním ťuknutím vybírat ostřící body, případně rovnou fotit nebo točit video. Přístroj ho zvládá v rozlišení Full HD, ale i 4K.

Mechanické ovládání zahrnuje kromě obvyklých tlačítek spouště, čtyřsměrného menu, dalších funkčních tlačítek či otočného voliče režimů také kruhový ovladač clony kolem objektivu. Je to takové milé retro řešení, nicméně ovládání clony rollerem v režimu A by mi přišlo trochu pohodlnější.

Obrazová kvalita je velmi dobrá, snímky jsou ostré, nepostrádají detaily a živost, dynamický rozsah je na poměry relativně malého senzoru dost široký. Není třeba se obávat ani focení s vyšší citlivostí, ještě kolem ISO 1600 dokáže LX15 produkovat použitelné fotografie. Vyšší ISO už bych nedoporučoval. Nicméně díky světelnému objektivu, spolehlivému ostřícímu systému a velmi efektivní stabilizaci není třeba chodit s citlivostí tak vysoko. To dělá z LX15 skvělý přístroj pro focení po večerech.

Ale ani prudké světlo nedělá foťáku problém. Chybí mu sice vestavěný ND filtr, ale díky elektronické závěrce lze nastavit čas až 1/16000 s a tím pádem fotit za jasného světla i s otevřenější clonou pro dosažení nižší hloubky ostrosti. Mechanická závěrka má nejnižší čas 1/4000 s.

Na krkonošském výletě se Panasonic Lumix LX15 jednoznačně osvědčil, se svými 310 gramy nepředstavuje takřka žádnou zátěž, a přitom z něj lezou mnohem lepší fotky než z mobilů.

Díky přítomnosti wi-fi pak můžete večer na chatě zachycené zážitky přes mobilní aplikaci rovnou sdílet na sociálních sítích. Pozor si dejte snad jen na relativně nízkou výdrž baterie. Tu lze ale dobíjet přes USB port, takže plánujete-li delší pobyt v divočině, powerbanku s sebou.

Může se vám hodit na službě Zboží.cz: