Nové hry lákají na akci a napětí

V minulém roce se ukázala celá řada nových herních počítačů a pochopitelně také samotné herní konzole. V obou kategoriích se přitom vylepšení ve velké míře dotklo především výkonu.

A ten plně využívají i jednotlivé tituly, lákají tak na daleko věrnější grafiku s oslnivými detaily. U celé řady her je tak zážitek z děje tak silný, jako kdyby hráči skutečně stáli sami uprostřed daného titulu. Je to dáno do určité míry i tím, že výkon nových strojů často stačí i na hraní v extrémně jemném rozlišení 4K, což ještě před rokem dvěma možné nebylo.

Standard 4K nabízí čtyřikrát vyšší detaily, než je tomu u hojně rozšířeného rozlišení Full HD. Aby bylo možné hrát ve 4K, je samozřejmě kromě výkonného počítače či televizní konzole nutný i kompatibilní televizor nebo monitor.

Xbox One X se chlubí titulem nejvýkonnější herní konzole na světě. Srdcem tohoto herního stroje je osmijádrový čip od AMD, který udává pracovní tempo při frekvenci 2,3 GHz. Grafické jádro tvoří 40 speciálně upravených výpočetních jednotek taktovaných na 1172 MHz.

Dohromady by tak konzole, která byla původně známá pod kódovým označením Scorpio, měla nabídnout výkon šest teraflopů, což je ze současné generace konzolí nejvyšší hodnota. Díky tomu bude stačit na plnohodnotné hraní ve 4K rozlišení, jednotlivé tituly tak nabídnou více detailů a jemnější obraz.

Citelně vyšší dávku výkonu nabízí ve srovnání s předchůdcem také PlayStation 4 Pro. Nabízí výkon 4,2 TFLOPS, a to především díky procesoru AMD Jaguar i přepracované grafice AMD Radeon. Tato konzole je primárně stavěná na hraní ve Full HD, i když některé hry běží také ve standardu 4K. V tomto rozlišení je možné také sledovat s pomocí konzole například filmy a další videa.

Trojlístek největších výrobců televizních konzolí pak uzavírá Nintendo Switch. Ta se však místo co největšího výkonu snaží hráče nalákat na jiný koncept hraní. Switch je v první řadě plnohodnotnou televizní konzolí. Ve chvíli, kdy zařízení vytáhnete z dodávané dokovací stanice, máte kapesní herní systém s vlastní obrazovkou. Nintendo tak odbourává nutnost pořizování dvou zařízení, na doma i na cesty stačí jen jedno.

Za Kingdom Come: Deliverance stojí český vývojář Daniel Vávra, kterého hráči znají díky prvnímu dílu dnes již legendární Mafie. Nejen proto je ale tento projekt tak ambiciózní. Kingdom Come: Deliverance totiž vybočuje z tradičního žánru RPG. Zasazení titulu se totiž točí kolem skutečných událostí z 15. století, kdy byl český král Václav IV. unesen a jeho bratr Zikmund se pomocí uherské armády pokusil ovládnout Čechy.

Český titul Kingdom Come: Deliverance je svým způsobem unikátní. Jelikož si vývojáři zakládají na realističnosti, nejsou ve hře žádné fantaskní prvky, jako například draci či kouzla.

Naopak se nejvíce soustředili na co nejvěrnější ztvárnění soubojů, kdy hráč pomocí směrové hvězdice určuje směr seknutí zbraní, a musí tak rychle reagovat na změnu postavení svého protivníka.

Realistická má být i možnost plnění většiny úkolů ve hře. Ty by totiž měly mít hromadu možných řešení.

Každá akce má však mít své důsledky, a tak si hráči budou muset rozmyslet, jestli například požadovaný předmět získají pomocí trestného činu, který jim zhorší reputaci v dané lokalitě, nebo se pro jeho získání rozhodnou pomoci klíčovým postavám.

Je to až zázrak, jak dokáže italský instalatér bavit i po třech dekádách. Ono hopsání na ty stejné houby, želvy, uhýbání kulkám a všem možným potvorám se této sérii od Nintenda nikdy nezají. U Odyssey to platí dvojnásobně, protože typické prvky pro Super Maria obohacuje o nové triky, které z Odyssey dělají nejen skvělou vzpomínku na díly staré, ale hlavně ukazují nový směr všem plošinovkám.

Za čtrnácti horami, řekami a kopci bylo jedno houbové království. V něm žil instalatér Mario a princezna Peach. A jak tomu v legendárním Mariovi bývá, tak zde byl i jeho protivník Bowser, kterému se vždy princeznu podaří lapit a následně s ní uzavřít sňatek. Je tedy znovu na Mariovi porazit plejádu jeho souputníků, včetně Bowsera samotného, a vysvobodit tak princeznu z jeho spárů.

Brácha Luigi se někde fláká, a tak přijde Mariovi vhod pomoc od živé čepice zvané Cappy. Tomu totiž Bowser také unesl přítelkyni – Tiaru (korunku), a tak musí spojit síly, nasednout do lodi zvané Odyssey a vydat se do všech čtrnácti světů, posbírat dostatek paliva, mincí a porazit všechny ty zlořády z řad Bowsera. Mario má ale štěstí, protože Cappy není čapka ledajaká. Je to čapka přímo kouzelná.

Další Mario a s ním i další zářez do řady skvělých exkluzivit pro herní zařízení Nintendo Switch. Super Mario Odyssey tak rozšiřuje portfolio tohoto zařízení o další kousek. Nintendo vykročilo se Switchem rozhodně skvělým směrem, tak snad mu to půjde lépe než s předchozí konzolí Wii U.

Série Monster Hunter začala již v éře druhého PlayStationu v roce 2004. Ihned si získala milióny fanoušků, hlavně v Japonsku. Časem se díky neustálému přílivu nových dílů a spin-offů hráčská základna solidně rozrůstala po celém světě. Stopování obřích příšer a jejich následný lov uhranuly zástupy hráčů. Nyní vyšel pátý díl s podtitulem World a k sérii nepochybně nažene další nováčky. A to nejen díky své přístupnosti, ale hlavně nádhernému zpracování a skvěle navrženému světu obřích bestií.

Žánrově se Monster Hunter řadí mezi akční RPG. Hráč si vytvoří avatara svého lovce a následně se vydá do světa, kde na každém kroku číhá nebezpečí. Musí myslet jako lovec, připravovat se na jednotlivá setkání a postupně zlepšovat svou výbavu a zbroj. I přesto, že Monster Hunter lze hrát sólo, je zábavné sdílet dobrodružství i s více hráči.

Nový díl s podtitulem World přenese hráče do Nového světa. Oblast neprobádaná zkušenými lovci si žádá nováčky, kteří ji prozkoumají. Hráč nejdříve na lodi ztroskotá, a když se krátce seznámí s Novým světem, dostane se do vesnice zvané Astera. V ní najde vše, co potřebuje pro lov. A samozřejmě také vedení, které hráčům rozdává úkoly.

Monster Hunter: World může být na začátku pro nováčky sice trochu nepřehledný, ale jakmile si hráč osvojí většinu prvků, je odměněn zábavným, a hlavně adrenalinovým dobrodružstvím, které vydá na desítky, ne-li stovky hodin.

Historie je v kurzu. Konflikty z budoucnosti se hráči již přejedly, a tak se i populární série Call of Duty vrací ke svým kořenům, a to konkrétně do druhé světové války. Hráč se ocitá v roli protagonisty Ronalda Danielse, který je se svou jednotkou na člunu u pobřeží Normandie. Stačí jen chvilka a všude kolem lítají kulky z kulometných hnízd, Ronald vyskakuje z lodi a je na něm, aby se dostal k ostnatým drátům a vytvořil cestu právě k smrtonosným hnízdům.

Hned na samotném začátku je vidět několik mechanik, které vývojáři ze Sledgehammer Games do nového dílu implementovali. Vracejí se tak například lékárničky pro uzdravování, nově má hráč možnost vykonat tzv. heroické činy, kdy zachrání vojáka v nesnázích, či si může zažádat od parťáků o munici, označení protivníků nebo právě o lékárny.

Hráč je většinou času doprovázen svými parťáky Robertem Zussmanem, Josephem Turnerem a Williamem Personem. Občas se ale hra přesune i do očí úplně jiné postavy, aby hráč viděl určitou událost z jiné perspektivy.

V jedné misi je hráč konfrontován hodně známým nacistickým velitelem. Dialog mezi ním a postavou, kterou hráč ovládá, byl zvládnut perfektně. Hratelností jinak nový díl nevybočuje ze své kategorie. Stále se jedná o akcí nabitou střílečku z pohledu vlastních očí, kdy hráč střílí, infiltruje, jezdí v džípech nebo dokonce i tancích.

Může se vám hodit na službě Zboží.cz: