Jak na domácí video s kamerou Panasonic HDC-SD200

Stručná charakteristika hovoří o snímacím prvku 3MOS, dvanáctinásobném optickém zoomu, optické stabilizaci obrazu a vysokém rozlišení 1920x1080 progresivně. S výjimkou tří čipů to jsou na dnešní poměry dost běžné údaje, bude tedy nutné si kameru rozebrat o něco podrobněji. Ale nejdříve si řekněme, pro koho je tato hračka určená.

Model HDC-SD200 nepatří ani do kategorie levných, ani mezi lepší, manuálně řiditelné příruční kamery. Stojí někde mezi, lze ji použít jako plný automat, kdy jen zmáčknete tlačítko záznamu a o zbytek se postará přístroj sám, ale můžete ji také vcelku obstojně manuálně nastavit. Pro první kategorii uživatelů je tak trochu zbytečná, pro druhou jí zase k plné dokonalosti chybí ostřící prstenec a více účelových tlačítek.

Model HDC-SD200 nepatří ani do kategorie levných, ani mezi lepší, manuálně řiditelné příruční kamery. Stojí někde mezi, lze ji použít jako plný automat, kdy jen zmáčknete tlačítko záznamu a o zbytek se postará přístroj sám, ale můžete ji také vcelku obstojně manuálně nastavit. Pro první kategorii uživatelů je tak trochu zbytečná, pro druhou jí zase k plné dokonalosti chybí ostřící prstenec a více účelových tlačítek.

Kamera tak míří na uživatele, kteří většinou jen natáčí, ale čas od času by si rádi něco upravili podle svých představ. Korigovat lze rychlost uzávěrky, měnit můžete i expozici a samozřejmostí je přístup k vyvážení bílé barvy. Kromě toho je zde ještě manuální ostření, ale protože je řešeno tlačítky na displeji a nikoliv prstencem, lze jej využít jen u statických záběrů, ne však operativně v pohybu.

Pryč jsou doby, kdy velikost kamery určovala její kvalitu. Panasonic HDC-SD200 možná někoho zklame svým malým vzrůstem, na to však po prvních zkušenostech rádi zapomenete. Jako záznamové médium byly zvoleny karty SD či SDHC až do kapacity 32GB, což zaručuje asi 4 hodiny záznamu v nejvyšší možné kvalitě. Data kamera zapisuje ve formátu AVCHD, což je MPEG4 s kódováním H.264. Pro střih nasbíraného materiálu je proto potřeba silnějšího počítače.

Pryč jsou doby, kdy velikost kamery určovala její kvalitu. Panasonic HDC-SD200 možná někoho zklame svým malým vzrůstem, na to však po prvních zkušenostech rádi zapomenete. Jako záznamové médium byly zvoleny karty SD či SDHC až do kapacity 32GB, což zaručuje asi 4 hodiny záznamu v nejvyšší možné kvalitě. Data kamera zapisuje ve formátu AVCHD, což je MPEG4 s kódováním H.264. Pro střih nasbíraného materiálu je proto potřeba silnějšího počítače.

HDC-SD200 dále nabízí záznam zvuku v prostorové podobě, fotografování statických snímků v rozlišení 10MPx, funkci pre-rec pro nahrávání 3 sekund před stiskem spouště nebo inteligentní Auto režim (iA). Ten kromě ostření a vyvážení barev dbá i na kontrast snímku.

Zajímavostí kamery je zaostřování dotykem na LCD obrazovce s pracovní zkratkou AFAE. Jde o poměrně zajímavé využití dotykového LCD displeje, kdy stiskem označíte předmět a kamera jej potom sleduje terčíkem a ostří na jeho vzdálenost. Označíte si například člověka nebo automobil a kamera jej potom po celou dobu záběru sleduje.

Zajímavostí kamery je zaostřování dotykem na LCD obrazovce s pracovní zkratkou AFAE. Jde o poměrně zajímavé využití dotykového LCD displeje, kdy stiskem označíte předmět a kamera jej potom sleduje terčíkem a ostří na jeho vzdálenost. Označíte si například člověka nebo automobil a kamera jej potom po celou dobu záběru sleduje.

Do výbavy patří i baterie. Čtyři hodiny záznamu jsou sice pěkné, dodávaná baterie to ale samozřejmě nezvládne. Dokoupit se sice dá akumulátor s výdrží kolem pěti hodin, ten standardní však končí asi za hodinu a čtvrt. Samozřejmým vybavením je i dálkové ovládání solidního vzhledu, milých rozměrů a dobré funkčnosti. Jeho zásadní nevýhodou však je umístění přijímače na kameře hned pod objektivem. Dálkový ovladač funguje jen zepředu, a to v poměrně úzkém úhlu. Druhý snímač zezadu by rozhodně neškodil.

Při natáčení určitě přivítáte nízkou hmotnost kamery. Ta by i s baterií neměla přesáhnout 400g, což by mělo eliminovat značnou část třesu. Zbylé záchvěvy by měl odstranit optický stabilizátor. Ten lze v případě potřeby vypnout. Byl bych rád za dva režimy stabilizace - pro statické a pohyblivé záběry – ale na takové vymoženosti si u levnějších kamer budeme muset ještě nějakou dobu počkat.

Při natáčení určitě přivítáte nízkou hmotnost kamery. Ta by i s baterií neměla přesáhnout 400g, což by mělo eliminovat značnou část třesu. Zbylé záchvěvy by měl odstranit optický stabilizátor. Ten lze v případě potřeby vypnout. Byl bych rád za dva režimy stabilizace - pro statické a pohyblivé záběry – ale na takové vymoženosti si u levnějších kamer budeme muset ještě nějakou dobu počkat.

Ergonomie kamery je na velmi slušné úrovni, větší pohodlí však čeká menší ruce. Ve velké chlapské dlani kamera zmizí téměř celá, navíc malíček zakrývá část mikrofonu. Ovládání je tam kde jej čekáte, nahrávání a zoom jsou tradičně zdvojené (palec x displej).  Co ale výrobce vůbec nezvládl je umístění paměťové karty. Pokud kamera stojí na stativu, není možné kartu vyjmout nebo vložit. Je totiž zcela naspod a krycí dvířka se vyklápějí dolů, kde jim v pohybu brání rychloupínací destička.

Start kamery a odezva na pokyny uživatele se řadí mezi velmi svižné. Potěšilo mě, že při zaklopení displeje se kamera vypne. Lze tak ušetřit poměrně dost drahocenných minut času baterie. Kvůli absenci hledáčku je LCD displej dvojnásob důležitý. Jeho barevnost i čitelnost na slunci naštěstí patří mezi špičku. Problémy dělají jen otisky prstů, neboť jde o dotykové LCD. Ale i zde je řešení v podobě dodávaného „pera“, umělohmotné placičky s hrotem.

Start kamery a odezva na pokyny uživatele se řadí mezi velmi svižné. Potěšilo mě, že při zaklopení displeje se kamera vypne. Lze tak ušetřit poměrně dost drahocenných minut času baterie. Kvůli absenci hledáčku je LCD displej dvojnásob důležitý. Jeho barevnost i čitelnost na slunci naštěstí patří mezi špičku. Problémy dělají jen otisky prstů, neboť jde o dotykové LCD. Ale i zde je řešení v podobě dodávaného „pera“, umělohmotné placičky s hrotem.

Kvalita obrazu na výstupu je díky FullHD a tříčipovému snímači velmi vysoká, tedy dokud natáčíte při dostatečně intenzivním světle. S přibývajícím šerem se do obrazu vkrádá znatelný šum, který v tmavém interiéru začíná bohužel převládat. Na svědomí to mají menší snímací čipy. Z menší úhlopříčky za horšího světla dobrý obraz prostě nevykouzlíte. Většině uživatelů to však vynahradí výborné podání barev.

Panasonic HDC-SD200 představuje dostupný model kamery s 3MOS (3 CMOS snímače) a záznamem v plném HD rozlišení. Kamera osloví především nízkou hmotností, dobře čitelným LCD displejem, dobrou ergonomií a parádní barevností záznamu. Software na stříhání videa najdete v balení, stejně jako všechny potřebné kabely a nabíječku. Velké plus představuje i záznam na levné karty SDHC, takže i po stránce pořizovací ceny cca 25 000 Kč s daní jde o atraktivní nabídku.

Panasonic HDC-SD200 představuje dostupný model kamery s 3MOS (3 CMOS snímače) a záznamem v plném HD rozlišení. Kamera osloví především nízkou hmotností, dobře čitelným LCD displejem, dobrou ergonomií a parádní barevností záznamu. Software na stříhání videa najdete v balení, stejně jako všechny potřebné kabely a nabíječku. Velké plus představuje i záznam na levné karty SDHC, takže i po stránce pořizovací ceny cca 25 000 Kč s daní jde o atraktivní nabídku.

Na druhé straně kameře škodí vysoká minimální ohnisková vzdálenost (od 44mm, předsádka 0,7x přijde na 4 000 Kč), vysoký šum při špatném světle a slabší baterie s výdrží lehce přes hodinu záznamu. Kdo používá stativ, určitě nebude nadšený z umístění paměťové karty. Jisté výhrady mám i k dálkovému ovládání, které funguje pouze zepředu ve velmi omezeném úhlu.