Jak moderní technologie mění podobu videoher

V minulosti totiž vývojáře zajímal v podstatě jen výkon grafických karet. Zjednodušeně se dá říci, že čím byl vyšší, tím více grafických prvků mohli do své herní vize vložit. Nejnovější grafické karty ale jasně ukazují, že do podoby videoher už dávno nepromlouvá pouze jejich výkon, ale také použité technologie.

Jaké všechny nástroje a funkce do podoby her v současnosti promlouvají? Na to jsme se zaměřili s notebookem Gigabyte G5 KC, který je vybaven grafickou kartou Nvidia GeForce RTX 3060 s 6GB pamětí typu GDDR6. Konkrétně tomuto notebooku, který je s cenovkou 28 990 Kč poměrně atraktivní volbou pro hráče, se budeme ještě důkladně věnovat v samostatné recenzi. V tomto článku se zaměříme skutečně pouze na technologie, které ovlivňují chod her. Není jich totiž vůbec málo.

Alespoň v rychlosti ale zmiňme, že karta GeForce RTX 3060 je přesně uprostřed „potravního řetězce” moderních grafických karet. Nad ní jsou totiž ve světě notebooků ještě výkonnější modely RTX 3080 a RTX 3070, pod ní jsou s atraktivnější cenovkou modely RTX 3050 a RTX 3050 Ti.

Všechny karty řady RTX 30 nicméně sdílí stejné technologie, a tak využít pokročilé funkce v jednotlivých hrách můžete skutečně se všemi zmiňovanými modely. Ty výkonnější to ale pochopitelně zvládnou o něco lépe.

Jedním z lákadel grafik z řady RTX 30 je podpora ray-tracingu. Ten jsme nalezli už u dvacítkové série, novější karty ale posouvají laťku zase o úroveň výše. Základní princip nicméně zůstal zachován. Jde o technologii, která se v posledních měsících začala hojně využívat v moderních hrách. Je to standard, díky němuž jednotlivé tituly nabídnou reálnější vykreslování grafiky ve hrách. Grafické karty s jádry Nvidia totiž dovolují vypočítat přesné stíny, odrazy a lomy světla podle konkrétních materiálů a samotné scény.

Děj příslušného titulu dokáže nabrat úplně jinou atmosféru, když v krvelačné vřavě vidíte lehce se pohupující vlnky v protékající řece nebo zahlédnete sebe samého s puškou v ruce v odrazu okna. I pouhá rozsvícená lampička dovede vdechnout díky realističtějšímu vykreslení stínů hororový nádech prakticky jakékoliv místnosti.

Rozdíl je přitom poznat i v tak graficky jednoduchých titulech, jako je Minecraft. Technologii ray-tracingu využívají pouze některé tituly, jejich nabídka se ale neustále rozšiřuje.

Některé technologie se místo obrazové kvality zaměřují na konkurenční výhodu. Nvidia Reflex například dovede dynamicky snížit latenci systému. Při nastavení nízké latence mohou hráči zvýšit přesnost zaměření, a tedy i úspěšného zasažení cíle ve střílečkách. Systémová latence se v praxi na obrazovce předvádí jako zpomalená odezva pohybů, výstřelů i pozic protivníků.

Jak je z řádků výše patrné, tato technologie se hodí především v multiplayerových řežbách. Opět ale platí, že daný titul musí Reflex podporovat. Již nyní je ale plně optimalizována celá řada titulů, z těch známějších například Apex Legends, BF 2042, Warzone, Escape from Tarkov, Fortnite, Overwatch, R6 Siege či Valorant.

Přinést hráči lepší zážitek z jednotlivých titulů se snaží také technologie DLSS, což je zkratka anglického Deep Learning Super Sampling. Jde o technologii, která využívá strojového učení a umělé inteligence, aby zvýšila grafický výkon využitím dedikovaných jader Tensor pro umělou inteligenci u karet GeForce RTX.

Technologie DLSS využívá sílu neuronových sítí se strojovým učením, tím zvyšuje snímkovou frekvenci a v praxi dovede zobrazit ostré snímky ve hrách. Rozdíl jde v praxi poznat už ve Full HD rozlišení, což byl i případ testovaného notebooku, ale ještě markantnější je to v případě standardu 4K.

Zajímavostí je, že DLSS nespoléhá pouze na samotnou grafickou kartu v počítači, ale využívá výkon superpočítačů Nvidia k učení a zdokonalování modelu umělé inteligence. Tyto aktualizované modely jsou pak dodávány k uživatelům prostřednictvím ovladačů Game Ready. Tensor jádra v grafických kartách pak jen pomocí teraflopů dedikované umělé inteligence spouští technologii DLSS v reálném čase.

Notebooky s grafickými kartami GeForce RTX 30 také využívají optimalizovanou platformu Max-Q třetí generace. Kromě podpory DLSS a ray-tracingu tak nabídnou i další technologie, které výsledný zážitek ze hry ovlivňují.

Řeč je například o Dynamic boost 2.0. Tato technologie automaticky rozděluje potřebné napájení mezi grafickou kartou, pamětí grafické karty a procesorem, díky čemuž zajišťuje ještě větší zvýšení výkonu. Síť umělé inteligence přitom pro Dynamic Boost 2.0 spravuje napájení na základě jednotlivých snímků a notebook tak neustále optimalizuje svůj chod pro maximální výkon. A je jedno, zda se bavíme o hraní, či tvorbě.

Užitečná je také technologie Whisper Mode 2.0, starající se o dosažení co nejnižšího provozního hluku v herních laptopech. I když se hlučnost u jednotlivých modelů může pochopitelně lišit, díky Whisper Mode 2.0 má uživatel možnost nastavení snesitelné hladiny podle vlastních preferencí. Jednotlivé algoritmy jsou opět na umělé inteligenci a dynamicky spravují procesor, grafickou kartu, teploty v systému a rychlosti ventilátorů tak, aby zajišťovaly ideální úroveň hluku a nejlepší možný výkon.

O zvýšení výkonu v celé řadě her se stará také Resizable bar. Jde o funkci rozhraní PCI Express, která umožňuje procesoru přistupovat k vyrovnávací paměti grafické karty najednou.

Grafické karty řady RTX 30 nalezneme kromě herních laptopů také v těch určených na práci. Ty ale nejsou primárně určeny na hry, poznat to můžeme už podle ovladačů. Pokud se bavíme o modelech s grafickými kartami od společnosti Nvidia, jsou pro hráče určeny Game Ready Drivers, zatímco pro práci s grafikou či videem se hodí jednoznačně Studio Drivers.

Ovladače pro práci pracují s grafickou kartou jiným způsobem a zaměřují se na jiné aspekty výkonu. Platí to samozřejmě i naopak. Uživatelé nicméně mohou ovladače klidně i přeinstalovat, ale v jednu chvíli smí být na daném stroji aktivní pouze jeden ovladač. Snadným způsobem ale můžete z herního stroje udělat pracovní a zase obráceně.

Může se vám hodit na Zboží.cz: