Článek
Procesory od Intelu pracují v 80 procentech z miliardy počítačů a serverů ve světě. Zbytek vyrobil jeho rival Advanced Micro Devices (AMD). EK podezírá Intel z podplácení počítačových firem, aby čipy od AMD nepoužívaly. Intel odpověděl, že se svým rivalem soupeří sice tvrdě, ale v rámci právních mantinelů.
Slyšení řídí Karen Williamsová, která o bitvě mezi kalifornskými konkurenty zatím nijak nerozhodne. Bude o slyšení ale informovat evropskou komisařku pro hospodářskou soutěž Neelie Kroesovou, která již přiměla softwarový gigant Microsoft k ústupkům a dostala z něj na pokutách přes miliardu eur. Kroesová pak doporučí závěrečný verdikt ke schválení celé Evropské komisi.
Předpokládá se, že Williamsová dá lidem z Intelu téměř celý den na to, aby odpověděli na obvinění komise a popsali situaci ze svého pohledu. Mnozí přitom budou muset místnost v důležitých okamžicích opustit, protože se bude jednat o důvěrných podnikových informacích.
Spor zajímá i americké úřady
Své lidi ale budou mít při slyšení i Federální obchodní komise Spojených států i úřad newyorského státního zástupce. Oba úřady se o případné porušování pravidel hospodářské soutěže americkým gigantem zajímají také.
Středu pak Williamsová věnuje dalším stranám, které se o případ také zajímají. Jsou mezi nimi evropská organizace BEUC zastřešující skupiny na ochranu spotřebitelů a jednotlivé zájmové skupiny z Nizozemska, Francie a Španělska. Ve středu se ke slyšení dostaví i představitelé AMD a počítačové firmy Hewlett Packard. Většina slyšení se bude věnovat tomu, jaký má Intel vazby s počítačovými výrobci.
Kontroly potkaly i maloobchodní prodejce
Komise v polovině minulého roku obvinila Intel ze tří deliktů proti hospodářské legislativě. Intel podle ní dává výrobcům počítačů slevy za slib, že většinu potřebných procesorů odeberou od něj. Také je prý nutí odkládat či rušit projekty s čipy od AMD. Intel podle komise navíc prodává čipy pod náklady, a to strategickým klientům z řad vlád a vzdělávacích institucí.
Komise minulý měsíc Intelu udělala nečekanou prohlídku mnichovských kanceláří. Razie lidí z EK v té době také potkaly maloobchodní sítě, které prodávají počítače s čipy od Intelu, a ne od AMD. Nálezy z těchto razií se ale u nynějšího slyšení posuzovat nebudou.
Rozhodnutí komise nakonec může Intel vyjít draho. Microsoft dostal v roce 2004 původní pokutu 497 miliónů dolarů. Dodatečné tresty za 1,18 miliardy dolarů celkem si vykoledoval navíc za to, že původní nařízení komise nenaplnil zcela, připomněla agentura Reuters.