Článek
Z 15 na 24 procent se podle průzkumu naopak zvýšil podíl Čechů, kteří považují informační válku jen za záminku západních vlád k omezování svobody slova a nepohodlných médií. Z 19 na 30 procent přibylo také lidí, kteří na věc nemají názor.
Ruská armáda vpadla na Ukrajinu loni 24. února, první průzkum Ipsos provedl v dubnu. Další následovaly v květnu, červnu a červenci, zatím poslední je z letošního března.
„Zatímco v loňském roce na jaře byla česká společnost více přesvědčena o tom, že jsme součástí informační války ze strany Ruska, více než rok po začátku války na Ukrajině procento těch, kteří mají tento názor, výrazně kleslo. To může být částečně dáno určitou společenskou únavou z tématu konfliktu, svoji roli však může hrát i účinná propaganda, jejímž cílem je často vyvolat informační chaos. I proto v tuto chvíli máme 30 procent občanů, kteří nevědí, co si o tomto tématu myslet,“ uvedl Michal Kormaňák z agentury Ipsos.
YouTube i Twitter. Internetoví giganti polevují v tažení proti dezinformacím
V předchozím průzkumu loni v červenci bylo přesvědčených o ČR jako o součásti informační války vedené Ruskem ještě 45 procent lidí. Za záminku k omezování svobody slova považovalo v červenci informační válku 19 procent dotázaných. Lidí bez názoru na věc byla v červenci čtvrtina.
Největší změna u lidí starších 70 let
Největší změnu názorů proti předchozímu průzkumu zjistil Ipsos u lidí ve věku 70 let a více. V červenci vidělo ČR jako součást informační války vedené Ruskem 49 procent z nich, letos v březnu 24 procent. Nejvíce tento názor nadále zastávají lidé s vyšším vzděláním, a to 55 procent z nich.
„Roli hrají i politické preference. Zatímco v loňském roce považovalo informační válku pouze za záminku k omezování svobody slova a médií 31 procent voličů neparlamentní opozice, dnes je to už téměř 45 procent z nich. Podobný trend vidíme i u voličů parlamentní opozice, kde tento názor před necelým rokem zastávalo 29 procent, přičemž nyní se toto číslo zvedlo na 37 procent voličů,“ uvedli autoři průzkumu. U voličů vládních stran zůstává názor v čase podobný, informační válku vedenou Ruskem považují za realitu dvě třetiny z nich.
Na Slovensku, kde se průzkum také uskutečnil, je situace stabilnější. Od loňského dubna se výrazněji nezměnil podíl lidí, kteří vnímají Slovensko jako součást informační války vedené Ruskem, letos v březnu jich bylo 36 procent. Příliš se neproměnil ani počet těch, kteří informační válku berou pouze jako záminku k omezování svobody slova, klesl z loňských dubnových 29 procent na 26 procent letos v březnu. Lidí bez názoru na věc na Slovensku přibylo z 15 na 27 procent.
Průzkumu se mezi 9. a 13. březnem zúčastnilo v Česku 1038 lidí starších 18 let. Na Slovensku mezi 7. a 9. březnem odpovídalo 1017 respondentů.
Dezinformace často šíří samotní uživatelé
Dezinformace se šíří sítěmi jako lavina – a je jedno, jestli se bavíme o koronaviru, válce na Ukrajině nebo úplně jiném tématu. Na webu jsou jich statisíce. Jak upozornily servery NPR a Poynter, nešíří je pouze jejich tvůrci, ale velmi často i samotní uživatelé.
Nejčastěji se totiž hoaxy a dezinformace šíří prostřednictvím sociálních sítí, jako je například Facebook či X (dříve Twitter). I když se internetoví giganti snaží proti tomu bojovat, práci jim znesnadňují samotní uživatelé.
Smyšlené zprávy totiž často šíří dál – jednoduše věří tomu, co si na internetu přečtou. Není výjimkou, že některé zprávy mají desítky či stovky tisíc sdílení. Nevědomky tak pomáhají tvůrcům dezinformací, aby si vydělali pořádný balík peněz.
Podobné kauzy globálního dosahu jsou totiž pro tvůrce dezinformací hotový zlatý důl. Využívají strachu a paniky lidí, aby je nasměrovali na své webové stránky. Díky tomu následně profitují ze zobrazované reklamy, což dělá klidně i několik milionů dolarů.
Stát by mohl vypínat weby s dezinformacemi, uvedl Fiala
