Seniorka zazářila hrou pro mobilní telefony

Masako Wakamijová (83) si první počítač pořídila, až když jí bylo šedesát a po více než čtyřiceti letech odešla z místa bankovní úřednice do důchodu. Osmdesátnice ze země vycházejícího slunce je dnes jedním z nejstarších vývojářů aplikací pro mobilní telefony na světě. O svém novém poslání pohovořila na setkání pořádaném v přístavním městě Jokohama.

Dříve, než si stoupla za mikrofon, aby pronesla řeč, vyskočila na pódium a zatancovala na beatovou skladbu Roye Orbisona z poloviny šedesátých let Oh, Pretty Woman.

„Časy se mění,“ připomněla Masako dvěma stovkám posluchačů, převážně starších lidí. Sama dobře ví, o čem mluví. První aplikaci pro mobilní telefony nabídla uživatelům, když jí bylo 81 let. „I starší lidé by měli být aktivní. Pokud chtějí obstát v každodenním životě, musejí aktivně vyhledávat informace,“ svěřila se.

Díky své aplikaci se na náklady jednoho ze světových gigantů v oboru, proslulé firmy Apple, podívala do jejího kalifornského ústředí, kde se účastnila celosvětové konference vývojářů počítačových programů. Setkala se i se šéfem Applu Timem Cookem (57). „Přátelsky mne objal,“ svěřila se listu The Japan Times. Protože Cook si nehraje na upjatého manažera a potrpí si spíše na neformální chování, připadala si, jako kdyby se bavila s dobrým známým.

Sama hned po zakoupení prvního počítače začala z domova, kde se starala o starou maminku, komunikovat s ostatními seniory: „Počítač mi doopravdy dal křídla, poznala jsem jeho prostřednictvím mnoho lidí, s nimiž bych se jinak nemohla nikdy seznámit. Když jsem pracovala v bance, obklopovali mě téměř výlučně lidé z bankovnictví. Jednoduše řečeno, počítač nabudil mou zvídavost.“

Není divu, že sama brzy začala učit jiné starší spoluobčany, jak pracovat s počítačem. „Překvapilo mne, jak málo výukových materiálů zvyšujících počítačovou gramotnost seniorů jsem na internetu našla,“ vzpomíná čilá japonská důchodkyně. „Vzala jsem proto vše do vlastních rukou, připravila vlastní texty a podělila se o ně s dalšími zájemci.“

Masako se také začala učit anglicky a uveřejnila několik knih včetně čtenáři i kritikou dobře hodnocené publikace nazvané Po šedesátce se život stává stále zajímavějším.

Penzistku z posledního císařství na světě překvapilo, že ani v době obrovského rozmachu chytrých telefonů nemohla najít žádnou aplikaci zaměřenou výlučně na její generaci. „Paní Wakamijová mne požádala, abych vyvinul aplikaci, v níž budou senioři bojovat s mladými lidmi,“ vzpomíná Kacuširo Koizumi (41), předseda správní rady firmy Tesseract, která vyučuje počítačové programování a vývoj aplikací. „Řekl jsem jí ale, ať to zkusí sama.“

Přestože Tesseract sídlí ve Šiogamě, asi 400 kilometrů severovýchodně od Fudžisawy, kde Wakamijová žije, Koizumi s ní konzultoval vývoj aplikace, která dostala jméno Hinadan. „Omezil jsem své rady na nejmenší možnou míru, abych ji zbytečně nepletl. Ostatně víc nebylo ani třeba,“ vybavuje si zkušený vývojář. „Paní Wakamijová se totiž ráda a rychle učí novým věcem a nedělalo jí potíže dělat viditelné pokroky ani v angličtině.“

Její počítačová hra se jmenuje Hinadan podle vícepatrového místa, v němž Japonci vystavují tradiční panenky. Vychází z tradičního japonského festivalu Hinamatsiru, během něhož Japonci na červený přehoz umísťují sadu panenek, které je mají ochránit před zlými duchy. Hráč musí jeho prostřednictvím umístit na displeji panenky do správné polohy. Až dosud si výtvor japonské seniorky stáhlo na 80 tisíc zájemců a dočkal se i verze v angličtině a čínštině.

A aby toho nebylo málo, působí paní Masako i ve výboru ustaveném tokijskou vládou a řízeném premiérem Šinzó Abem (63). Jeho úkolem je navrhnout rozumná řešení, jak pomoci starším lidem se úspěšně vyrovnávat s nejrůznějšími úskalími současného světa. „Vždyť doba, kdy se lidé budou běžně dožívat stovky, není zas až tak daleko,“ vysvětluje čiperná Japonka.