Článek
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že prezidentova iniciativa si klade za cíl opětovně „nastartovat ruský herní průmysl“. Putin se prý kvůli tomu obrátil na vládu, kterou pověřil zvážením otázky „organizace výroby stacionárních a přenosných herních konzolí“.
Nejde přitom pouze o hardware, ale také o software. Po vládě ruský prezident chce, aby se zabývala „vytvořením operačního a cloudového systému pro poskytování her a programů uživatelům“.
Finové šíří informace z války do Ruska v počítačové hře
Pověření vládě zadal Putin údajně už letos v lednu, Kreml o něm informoval až v uplynulém týdnu. Ruská vláda dostala čas do 15. června, aby se úkolu zhostila. „Opakovaně se o tom na schůzkách za přítomnosti prezidenta hovoří,“ podotkl Peskov.
Putin se měl například letos v únoru zabývat myšlenkou, jak vytvořit ruskou alternativu fotbalové série FIFA, která se nově prodává pod názvem EA Sports FC. „Týká se to samozřejmě i dalších titulů, nejen fotbalového simulátoru,“ doplnil mluvčí Kremlu.
Zdůraznil, že vláda dostala jasné zadání – vytvořit plnohodnotný a nezávislý ruský herní průmysl.
Hraje každý druhý Rus
Rusko má více než 144 milionů obyvatel, přičemž hry hraje téměř každý druhý. Zajímavostí je, že z celkového počtu 70 milionů hráčů se věnuje 40 milionů hraní na mobilech a tabletech, jak informovala společnost 42matters. Konzole a počítače tak v Rusku hrají druhé housle.
Drtivá většina obyvatel největší země na světě však o svůj koníček přišla. Kvůli vpádu ozbrojených sil na Ukrajinu se totiž z Ruska stáhly společnosti Take-Two Interactive, Ubisoft, Electronic Arts, Activision Blizzard, Epic Games, CD Projekt, Bloober Team, Supercell, Niantic či například CI Games. To jsou tvůrci těch nejpopulárnějších her současnosti.
Rusové si navíc nekoupí ani moderní herní konzole. Pozastavení obchodních aktivit v Rusku totiž již ohlásily herní divize společností Sony, Microsoft a Nintendo. Právě trojlístek zmiňovaných společností stojí za nejpopulárnějšími herními systémy PlayStation, Xbox a Switch.
Vyřazen z provozu byl na území Ruska také obchod PlayStation Store, což znemožňuje nákup her, ale zároveň i přístup ke dříve zakoupeným titulům či předplatnému PlayStation Plus. Nintendo ale zároveň pozastavilo možnost plateb ve svém internetovém obchodě na území Ruska, což v podstatě eliminuje možnost nákupu softwaru.
Z Ruska se kvůli rozpoutání války na Ukrajině stáhly také další velké technologické společnosti – například Apple, IBM, Samsung, Dell, Nokia, Epson, Eset, Avast či Panasonic.