RECENZE: Špičková grafika, poutavý příběh. Kingdom Come: Deliverance II je český klenot

Pokračování RPG, tedy hry na hrdiny (z anglického role-playing game), mělo velká očekávání. Fanoušci na Kingdom Come: Deliverance II (KCD 2) trpělivě čekali dlouhých sedm let a tvůrci je ujišťovali, že druhý díl bude ještě mnohem lepší. Hra tedy měla nastavenou laťku opravdu vysoko. A právem.

Jak už jsme v rámci prvních dojmů psali, druhý díl plynule navazuje na předchozí vyprávění, a to v rámci dvou dnů.

Hlavním hrdinou je opět Jindřich ze Skalice (Jindra), který chce pomstít zavražděné rodiče a najít ukradený meč po otci. Ten mu vzal uherský šlechtic Ištván Tóth.

Podle tvůrců se z Jindry během prvního dílu stal „důvěryhodný člen spojenců právoplatného krále (Václav IV.) a šlechtický pobočník pana Jana Ptáčka“. Ti společně putují do hradu Trosky, aby předali naléhavé poselství od opatrovníka Ptáčka, Hanuše z Lipé.

Během toho jsou ale napadeni a málem zabiti. Pro ně a pro hráče tak začíná další dobrodružství, ve kterém se Jindra společně s Ptáčkem musí vypořádat s řadou překážek, naučit se znovu starým i novým dovednostem, a především ověřit sílu svého přátelství.

Příběh KCD 2 je tedy jedním ze stěžejních prvků, jak už to už u her na hrdiny bývá. Ačkoliv pro postavu Jindřicha a samotné uživatele nezačne hra zrovna nejlépe, postupně díky různým hlavním či vedlejším úkolům mohou získat nové oblečení, zbroj, reputaci, další dovednosti nebo si vylepšit perky.

Právě plněním vedlejších misí a úkolů, které nabízí samotná RPG, ale i jednotlivé NPC (nehratelné postavy ve hře řízené počítačem), Jindra získává vše potřebné ke zvládnutí hlavních bodů příběhu.

Bez některých vedlejších misí (například Výuka boje I a II) a správného vybavení je opravdu velmi obtížné, byť to není nemožné, postupovat v příběhu a hlavní dějovou linku dokončit.

Na ty je možné narazit skoro na každém rohu a u každého NPC ve hře. Lze tedy až na výjimky mluvit úplně se všemi postavami, pomáhat jim a splnit u toho potřebné úkoly, napít se s nimi, promluvit si nebo si zahrát třeba kostky.

Samotné dialogy, rozhodnutí, jak některé mise dopadnou, co udělá a jak se zachová Jindra nebo jestli dané úkoly zkrátka odmítne, je samozřejmě zcela na hráčích a jejich volbách. I přesto, že hra Jindru do některých rozhodnutí tlačí, aby se zachoval základní příběh.

Jak už by měli být hráči z předchozího dílu zvyklí, i v případě KCD 2 se samozřejmě jedná o realistickou pohlcující simulaci středověku a systémově velmi náročnou hru.

Ať už se jedná o složitý bojový systém a nové zbraně (kuše a píšťala), jednu úroveň obtížnosti, důraz na hlad a spánek, hledání misí a úkolů, včetně toho, co má Jindra vlastně dělat a kam jít, páčení truhel a kradení, nebo různé přístupy komunikace a střetu s okolím od přesvědčování pomocí řečnických schopností až po důsledky zločinu a trestu (záleží, jaké perky má Jindra v ten moment).

I přesto hra pořád poskytuje zázemí pro nováčky, kteří s podobnými tituly nemají zkušenost anebo nehráli první díl.

Přímo v KCD2 se v menu nacházejí návody, jak jednotlivé činnosti dělat, včetně lektvarů, páčení a kradení, soubojů nebo způsobů dohadování ceny. Je tam v podstatě vše, co by nováčci ve hře mohli potřebovat.

Průběh hry se také průběžně ukládá, a to i při menších úkolech, takže nutnost ukládání přes lektvar Sejvovice nebo při spaní není tak veliká, jak tomu bylo při předchozí hře.

Ačkoliv jsme tedy v rámci prvních dojmů uvedli, že se KCD 2 po pár hodinách hraní jeví přístupněji a jednodušeji než první díl, a to především z důvodu Jindřichovy lepší znalosti boje a vylepšených dovedností, hra se postupem času rozrůstá, úkoly jsou složitější a všechno ostatní taky.

KCD 2 si tedy rozhodně zachovává svou klasickou úroveň obtížnosti, i přesto, že tvůrci zavedli jednoduší bojový systém (pouze čtyři směry útoku a bodnutí) a další ulehčující prvky – například v podobě animovaných ukazatelů chování (zajíc) značící různé typy nebezpečí a aktivity odehrávající se kolem Jindry. Pořád se jedná o velmi komplexní hru na hrdiny, která uživatelům nedá nic zadarmo. A to doslova.

Pro zkušené hráče navíc tvůrci chystají během pár týdnů přidat hardcore mode, ve kterém se například automaticky neukládá průběh hry a úkoly, boj je mnohem nebezpečnější, nemůžete cestovat rychleji po mapě a plno dalších.

Hra celkově působí velmi plynule, bojový systém je perfektně odladěný, pohyby jsou opravdu rychlé a neobjevují se ani žádné chyby v grafice, až na malinkaté výjimky.

Samotný vizuál titulu je také naprosto peckový a vyladěný. Jak postavy, tak prostředí vypadají velmi realisticky, jako byste v Českém ráji nebo v Kutné Hoře byli přímo s nimi.

Nové prostředí hry odehrávající se v okolí hradu Trosky v Českém ráji a poté v Kutné Hoře tedy splňuje přesně to, co vývojáři slibovali. Herní prostor je opravdu dvakrát větší, Kutná Hora je jak prostředím, tak příběhem dominantou celé hry a rozhodně se jedná oproti prvnímu dílu o obrovský upgrade, který si fanoušci užijí na maximum.

Jak už všichni fandové nejspíš vědí, titul hned od začátku obsahuje český dabing a musíme i po delším hraní říct, že se tvůrcům opravdu povedl, i přesto se občas objeví nějaké ty mouchy.

Ačkoliv dabing sedí k většině postav, a to převážně k těm hlavním, některé NPC mají hlas, jenž k nim zkrátka nepasuje (například mladý sedlák má hlas starého muže). Jedná se ale jenom o malou drobnost, která neovlivňuje zážitek ze hry.

Jinak vše funguje, jak má, včetně dobré synchronizace hlasu s otevíráním pusy, různých typů nářečí – Moraváci vs. Češi nebo Kumáni, ale také tónu hlasu v různých situacích. Dabing nás opravdu při hraní bavil. A ano, Jan Ptáček má ještě otravnější hlas, než měl předtím, což je naprosto geniální.

Hlavní i vedlejší postavy ve hře si sice vybudovaly charakter už v průběhu prvního dílu, ale přesto především Jindra není zcela zformovanou postavou.

Hráči mají k dispozici různé dialogové možnosti a reakce, které postupem času určí, jakým herním stylem budou RPG procházet. To také ovlivňuje v některých momentech příběh a úspěšnost hlavních či vedlejších misí.

Dále je také na hráčích, aby určovali, jaký Jindra bude, s kým se bude bavit a jakým směrem se bude ubírat, a to včetně vztahů a sexuálních partnerů. Rozhodně je možné hru projít tak, aniž by Jindra s někým navázal nový romantický vztah. Všechno je tedy zkrátka na samotných uživatelích.

Kromě novinek v podobě čtyř směrů v soubojovém systému a animovaných ukazatelů chování v podobě zajíců, KCD 2 také obsahuje propracovanější systém zločinu a trestu s větším množstvím následků a chytřejší NPC využívající kontext ve svůj prospěch.

Postavy ve hře jsou tedy mnohem obezřetnější, očekávají rychlou reakci na otázky, pamatují si i po delší době, že Jindra či Ptáček něco udělali. a často chtějí peníze v podobě úplatku nebo vyžadují nějaký trest.

Pokud Jindra u sebe nemá dost peněz, musí buď utéct, přesvědčit stráž, nebo trest přijmout. To má ale ve hře následky, které hlavního hrdinu mohou do budoucna poškodit. Mezi možnosti trestu patří pranýř, výprask holí, ocejchování nebo poprava. Z našeho pohledu je ale nejlepší buď stráže přesvědčit, nebo utéct, pokud si ovšem nechcete zkusit možnosti trestů ve středověku.

Co se týče Jindřichova koně, je stejně jako v první díle velkým pomocníkem a kromě rychlejšího cestování po okolí může uživatelům velmi usnadnit herní proces.

V průběhu příběhu je tedy možné svého koně vylepšovat pomocí výstroje a Jindra také později dostane možnost vybrat si jiného. Navíc má kůň u sebe i brašnu, do které si mohou hráči odkládat nepotřebné předměty; a také se na něj mnohem jednodušeji naskakuje. Věříme, že zrovna tohle mnoho hráčů ocení.

Také se do hry vrací Jindrův věrný pes Vořech. Ten dokáže hlavnímu hrdinovi pomoct v boji, při stopování a při lovu. Důležité ale je dobře se o něj starat, tzn. všímat si ho, krmit ho, hladit ho a učit ho novým dovednostem. Jinak může utéct.

Hra Kingdom Come: Deliverance II tedy splnila všechno, co vývojáři v čele s Danem Vávrou slibovali, a nastavila laťku pro další RPG hry opravdu vysoko. Strhující příběh, výborně vybudované charaktery, plynulý a komplexní kombat, český dabing a velká dávka historie z tohoto „simulátoru středověku“ vytvořily titul, na který se jen tak nezapomene.