Pac-Man či Super Mario. Legendární hry minulého století

Dnešní trh videoher je tak rozmanitý, že ani ti největší herní fandové nebudou patrně znát úplně všechny hry na světě. Na konci minulého století, kdy trh s videohrami ještě nebyl tak silný, tomu tak ale nebylo. Nejpopulárnější hry znal prostě každý – a bez nadsázky každý si je chtěl zahrát.

Přinášíme přehled pěti nejpovedenějších her posledních dvou dekád minulého století:

Slavný instalatér v modrých kalhotách a červeném trikotu je fenoménem dodneška. Neuplyne prakticky rok, kdy by nevyšel nějaký remake či nový titul, ve kterém by si Super Mario zahrál. Má dokonce i vlastní stavebnici z Lega, která propojuje reálný svět s virtuálním prostřednictvím rozšířené reality. Děti si tedy hrají nejen s klasickými kostkami, ale také s počítačovým tabletem či chytrým telefonem.

Vůbec poprvé se nicméně Super Mario představil světu v roce 1985 ve videohře Super Mario Bros. V devadesátých letech pomohl právě tento titul opět nastartovat trh s videohrami a zvýšit zájem lidí o televizní konzole.

Po celém světě se prodalo sice „jen“ 40 milionů kopií, což na současné bestsellery nestačí, na druhou stranu po připočítání všech variací vycházejících v podstatě až doposud bude celkové číslo daleko větší. Na světě není mnoho lidí, kteří by o instalatérovi Mariovi neslyšeli.

Slavný Prince of Persia vyšel v roce 1989 a na světě je jen málo třicátníků a čtyřicátníků, kteří tomuto blonďatému hrdinovi nechtěli pomoci zachránit princeznu. Bojovat přitom museli nejen s nepřáteli, ale také nejrůznějšími překážkami. Ono skončit nabodnutý na ostří nepřítele nebo v nějaké sofistikované pasti nechtěl zkrátka nikdo.

Děj původního titulu se odehrává v perském království, ve kterém se trůnu zmocní zlý vezír Jaffar. Ten si chce vzít sultánovu dceru, která však vzdoruje, a proto je uvězněna. Má na výběr – buď svatba, nebo smrt. Právě v tomto okamžiku celá hra začíná, na scénu vstupuje princ, který chce celý děj změnit, musí porazit Jaffara a jeho věrné, a nakonec zachránit princeznu.

Ve své době byl Prince of Persia naprostý fenomén, který zaujal především důmyslnými hádankami, svou animací a na tu dobu i relativně realistickým prostředím. V současnosti hra vychází v neustále nových verzích s atraktivnější grafikou, věhlasu původního dílu však nikdy nedosáhla.

Psal se rok 1994, kdy spatřil světlo světa bizarní titul Worms. Herní studio Team17, které drží licenci na zábavné červíky doposud, tehdy hráčům naservírovalo opravdu nevídanou podívanou. V různých prostředích se setkávají týmy různých červíků, kteří jsou až po zuby ozbrojeni. Vyhrává ten, kdo zůstane jako poslední naživu. Úkol je přitom jasný, sprovodit ze světa všechny nepřátele.

Herní náplň může tak trochu připomínat dnešní Fortnite, i když samozřejmě červíci nebyli tak akční a dobře graficky zpracovaní. Nicméně srdce hráčů si získávají dodnes. Od první verze vychází stále novější a novější verze, které jsou určeny vedle počítačů také pro mobilní telefony, tablety či televizní konzole. Série Worms zkrátka baví celé generace.

Když se řekne Bandai Namco Holdings, patrně málokdo bude tuto společnost znát. Koho by také zajímal podnik z roku 1955, který na střeše jednoho japonského obchoďáku pronajímal za úplatu dva robotické koně. Zakladatel Masaya Nakamura však pouze u koní nezůstal – táhlo ho to ke všemu, čím by se mohl zalíbit tehdejší mládeži. Celkem rychle si tak našel cestu k videoherním automatům.

Byl to právě Pac-Man, se kterým se podařilo podniku v roce 1980 prorazit na celosvětové úrovni. Rázem tak podnik konkuroval takovým hitovkám, jako byl svého času titul Space Invaders. Žluté kolečko s tváří kličkující v bludišti a vyhýbající se barevným duchům nevytvořil přímo Nakamura. Autorem tohoto titulu vývojář Toru Iwatani. Za otce kultovního Pac-Mana je i přesto považován Nakamura, neboť tehdy jako hlavní vizionář společnosti Namco sklízel všechny úspěchy – a nutno podotknout i neúspěchy – podniku.

Pac-Man je podle Guinnessovy knihy rekordů nejúspěšnější automatovou hrou v celé historii. A jak místo heren v posledních desetiletích stále roste obliba hraní doma u televizorů, zdá se, že už toto prvenství hře nikdo neuzme. Fenomén Pac-Mana dávno překonal obrazovky herních automatů. Jde o symbol někdejší popkultury, který je často připomínán ve filmech i seriálech.

Titulů, které by si v přehledu nejpovedenějších her minulého století zasloužily místo, je samozřejmě celá řada. Za nás se nicméně do první pětky rozhodně probojoval také Moorhuhn od studia Phenomedia AG z německého města Bochum. Ten je mimochodem ze všech uváděných her nejmladší, vyšel až v roce 1999, v anglicky mluvících zemích je znám pod názvem Crazy Chicken.

Pikantní na tom je, že tento titul vznikl v roce 1999 původně jako reklamní kampaň pro známého skotského výrobce whiskey Johnny Walker. Hit se z něj stal ale tak rychle, že si napojení na reklamu většina lidí dodnes patrně vůbec neuvědomuje.

Jde o jednoduchou střílečku, u které však řada dnešních třicátníků a čtyřicátníků zvládla prosedět dlouhé zimní večery. Úkolem hráče je ve vymezeném časovém limitu trefit co nejvíce kachen, vše se přitom ovládá pouze myší. Pohybem se mířilo, levým tlačítkem střílelo a pravým nabíjelo. Patrně i díky jednoduchému a intuitivnímu ovládání se stal z Moorhuhnu takový hit.

Může se vám hodit na Zboží.cz: