Největší herní obchod stále neuzavřen. Regulátoři hází Microsoftu klacky pod nohy

Podle agentury Bloomberg ale není celý obchod ztracen, navzdory tomu, že se nestihl podle dosavadní smlouvy ani ten nejzazší termín. Díky tomu, že oba subjekty chtějí stále obchod uzavřít, jednají o možném prodloužení.

Ve hře jsou přitom podle Bloombergu velké peníze. Pokud totiž z dohody sejde, Microsoft by měl Activisionu uhradit penále ve výši tří miliard dolarů (63,84 miliardy korun). Právo odstoupit od smlouvy přitom nyní mají obě společnosti.

Pokud se naopak akvizici podaří dokončit, půjde o největší herní obchod všech dob. Amerického softwarového giganta vyjde na 69 miliard dolarů (bezmála 1,5 bilionu Kč). Po úspěšném dokončení celého obchodu by se Microsoft proměnil v třetí největší herní firmu na světě, alespoň tedy co se tržeb týče. Zařadil by se tak těsně za společnosti Tencent a Sony.

Microsoft by se společně se svou herní divizí Xbox stal majitelem celé řady zvučných jmen herního světa – zmiňme alespoň Call of Duty, World of Warcraft, Diablo, Candy Crush, Tony Hawk, Diablo, Overwatch, Spyro, Hearthstone, Guitar Hero, Crash Bandicoot a StarCraft.

Před dokončením obchodu se ale Microsoft musí vypořádat s regulátory v Británii a USA. Podle zamítavého rozhodnutí britského antimonopolního úřadu (CMA) by dohoda mezi společností Microsoft a herním studiem Activision Blizzard mohla „změnit budoucnost rychle rostoucího trhu cloudových her, což povede k omezení inovací a menšímu výběru pro britské hráče v příštích letech“. A proto úředníci obchod zablokovali.

Americký softwarový gigant se ale proti tomuto verdiktu odvolal a následně i nabídl CMA další ústupky. Definitivní rozhodnutí na základě nového návrhu by tak britský regulátor měl vznést nejpozději 29. srpna.

Nová podoba návrhu však není veřejná, a tak zatím není zřejmé, co všechno je ochotna společnost Microsoft pro dokončení obchodu obětovat.

Podle agentury Bloomberg by ale ústupky mohly zahrnovat dokonce i prodej práv na cloudový trh s hrami v Británii nějaké telekomunikační, herní nebo internetové společnosti.

Plánované spojení obou společností navíc řeší také americká Federální obchodní komise (FTC), která proti němu rovnou podala žalobu. Jejím cílem je rovněž spojení obou podniků zablokovat.

Nepomohlo ani to, že Microsoft uzavřel licenční smlouvy o poskytování her s dalšími společnostmi – například se společností Nvidia, ukrajinskou firmou Boosteroid či japonskou společností Ubitus. Právě díky tomu požehnala celou transakci Evropská komise.

Zda se podaří největší herní akvizici v celé historii nakonec dotáhnout do konce, se tak ukáže až v nadcházejících měsících.

Využít tento čas navíc se naopak rozhodla konkurenční společnost Sony, která se rozhodla do herní divize napumpovat více peněz. Podle japonského listu Nikkei napumpuje podnik v tomto finančním roce do divize zahrnující i konzoli PlayStation celkem 300 miliard jenů (46,2 miliardy Kč), což je o 10 procent více, než bylo původně v plánu.

Sony si v herní divizi stanovila podle listu Nikkei ambiciózní plán, který zahrnuje investice do her s kontinuální podporou, které nabízejí pravidelný přísun nového obsahu a aktualizací. Rovněž plánuje rozšířit nabídku her pro osobní počítače a mobilní zařízení.

Navýšení investic do herní divize není nikterak překvapivé, neboť na celkovém provozním zisku se podílela v minulém roce zhruba pětinou. Pro Sony jsou tedy hráči klíčové téma.