Článek
Jedním ze členů přípravného týmu je Jaroslav Švelch, který působí na Fakultě sociálních věd UK a na univerzitě v Bergenu. Mezi jeho zájmy patří sociální užití digitálních médií, historie počítačových her a jazykový management v online prostředí.
Ve své disertační práci se začal zabývat tuzemskou historií počítačových her od 80. let. Kromě her šířených ze západu v tehdejším Československu vznikaly i původní, veskrze amatérské hry. Vznikaly ve státních podnicích, kde měli programátoři k dispozici velké sálové počítače, nebo v klubech Svazarmu, kde se v 80. letech hodně pracovalo s tehdejšími prvními osobními počítači. Programy se šířily podobně jako samizdat a někdy měly i podobné sdělení.
Nejvýznamnější kulturní export
S dalšími zeměmi východního bloku lze podle Švelcha vývoj srovnat jen těžko. „Polsko bylo relativně liberálnější, fungovalo tam i několik malých firem, které je vyráběly a prodávaly, asi od roku 1986. Byly na podobné technické úrovni jako v Československu," řekl.
Výjimkou v sovětském bloku podle něj bylo Maďarsko, kde vznikaly profesionálně vytvářené hry pro západní trh. „Uvědomili si tam, že v Maďarsku je hodně mladých talentovaných programátorů, že by mohli něco vytvářet pro západní trh a přivézt devizy," uvedl. Československo bylo podle něj ze všech těchto zemí technicky nejvyspělejší, ale nejméně svobodné. ”Možná i kvůli tomu se tu objevily hry, které byly protirežimními protesty," doplnil.
Počítačové hry jsou dnes pravděpodobně nejvýznamnější současný kulturní export České republiky. Vývoj videoher v ČR podle odhadů vygeneruje roční obrat kolem 2,5 miliardy korun, v roce 2009 to bylo v Česku a Slovensku dohromady 1,8 miliardy korun. V roce 2016 tuzemští vývojáři vydali více než 30 titulů a v zemi funguje až přes 50 vývojářských týmů. V roce 2015 činily světové výdaje na herní software přes 90 miliard dolarů, tedy dvakrát tolik, než vydělal film.
Může se vám hodit na službě Zboží.cz: