Mass Effect: Andromeda slibuje nový začátek. Nový titul však působí rozpačitě

Píše se rok 2185 a rada Citadely spouští program zvaný Andromeda. V rámci tohoto programu se vybuduje obří loď Hyperion. Hyperion má za něco málo přes šest set let dopravit svou posádku do neprobádané galaxie zvané Andromeda, kde se nachází archy ostatních ras, včetně té hlavní zvané Nexus. Tato cesta má jeden jediný cíl a tím je najít nové světy vhodné k obydlení.

Vymyslet, kde začít a případně kde se usadit, má za úkol Alec Ryder. Zástupce lidské rasy a zároveň jediný člen speciální jednotky N7 na Andromedě. Ten však není hlavní postavou, kterou bude mít hráč pod svou kontrolou. Protagonistou nového Mass Effectu je jedno z Alecových dětí – Scott nebo Sára. Podle toho, jaké pohlaví si hráč na začátku vybere.

Netrvá to moc dlouho a hráč společně se svou průzkumnou jednotkou zjistí, že i v Andromedě číhá nebezpečí, ale zároveň se v ní ukrývá nejedno tajemství, a to opět v podobě staré civilizace. Po této úvodní misi dostává hráč vše pod svou kontrolu a vydává se prozkoumávat okolní planety, verbovat nové členy a vyhledávat další rasy v této galaxii. Zároveň samozřejmě musí přijít všemu na kloub a zjistit více o nepřátelské mimozemské rase.

A tady to začíná skřípat. To, že je příběh béčkové kategorie, vůbec nevadí a je to klasická sci-fi opera. Jenže vývojáři v něm nedokážou udělat silné momenty jako v původní trilogii. To stejné platí pro posádku, která nedosahuje kvalit postav z předchozích dílů. Za zmínku stojí pouze mimozemská turianka Vetra nebo krogan Drack. Zástupce nové mimozemské rasy Angara – Jaal se na můj vkus snažil až moc připodobnit k legendárnímu Garrusovi, ale marně. Všichni přece vědí, že Garrus je jenom jeden.

Po vzoru předchozích her od Bioware i zde hráč plní mise pro tyto společníky. Ty patří rozhodně k tomu lepšímu, ale například u Liama nešlo občas nekroutit hlavou nad až dětinskými scénkami, které do humoru měly vážně daleko. Zbytek si ale udržoval vyšší kvalitu, a pokud má hráč dobře složenou partu, tak je odměněn vtipnými dialogy.

Náplň jednotlivých úkolů je jednotvárná, ale mise celkem odsýpají. Bohužel formulka, za kterou byl chválen například poslední díl Dragon Age s podtitulem Inquisition, zde ale moc nefunguje. Kdyby měla Andromeda menší měřítko a mnohem méně vaty, tak by to titulu hodně pomohlo. Vedlejších úkolů je zde totiž hromada a po splnění určitého počtu se na každé planetě objeví další zhruba desítka nových.

Dále Andromeda nevyužívá potenciálu novinek, které by mohla mít díky zasazení v naprosto nové galaxii. Hráč se setkává se stejnými rasami a těch nových je jako šafránu. To, že na většině nových světů mají technologii kompatibilní, ne-li stejnou, jako je ta, kterou má hráč, je také k podivení.

U technologií zůstanu, protože tím se dostávám k tomu nejlepšímu, co Andromeda nabízí, a tím je soubojový systém. Po vzoru minulých Mass Effectů je i tento založen na aktivním krytí a hlavně na kombinaci střelby se speciálními schopnostmi, tzv. biotikou. Díky tomu, že hlavní postava má nyní na zádech jetpack, může rychle uskakovat do stran, případně zasadit silný útok ze vzduchu.

Ostatní útoky se pak následně kombinují právě s biotikou nebo jinými schopnostmi, které v tomto díle fungují perfektně. Skvěle se osvědčila možnost přitáhnout si nepřítele a následně ho odmrštit nebo například vyvolání bariéry, která funguje jako provizorní kryt. Schopnosti jsou rozděleny rovnou do několika tříd a hráč si je odemyká za body, které získává postupným zvyšováním úrovně své postavy.

Stejně tak se i konečně povedlo vesmírné vozítko. Prokleté Mako z původní trilogie nyní vystřídala jeho nová verze s názvem Nomad. To už je konečně dobře ovladatelné a průzkum planet je snesitelný. O průzkumu vesmíru se to ale říci nedá.

Tady hráči narazí na další problém a tím je naprosto příšerné uživatelské rozhraní. Cestování virtuální mapou galaxie je totiž zdlouhavé a pokaždé ho doprovází animace. Na některé planety hráč vysílá sondy pro těžení materiálu, ale občas po zdlouhavé animaci nic nezíská, protože planeta neobsahuje žádné suroviny.

U mapy to ale nekončí. Například úkoly, které hráč získává, jsou rozděleny do několika kategorií, a ne do klasických dvou na hlavní a vedlejší. Tohle v kombinaci s nesmyslným automatickým přepínáním úkolů je očistec a méně trpěliví hráči to pravděpodobně nerozdýchají. S rozhraním z pekla je spojená i tvorba výbavy. Za materiály, které hráč utrží sondováním a sbíráním během hraní, si může vyrábět zbraně i brnění. Tento proces je však opět na několik kliknutí a je neohrabaný a těžkopádný.

Andromedu nově pohání systém Frostbite, na kterém běží už několik let série Battlefield či poslední Fifa nebo Star Wars Battlefront. Pokud je scéna vhodně nasvícena, tak hra vypadá nádherně. Bohužel například v dialozích si ale vývojáři moc velkou práci s nasvícením nedali a obličeje jsou většinou hrozně přesvícené a s už tak horším zpracováním nevypadají vážně dobře. Pokud je ale přítmí a hra světlem naopak šetří, tak vypadá vážně hezky.

Celkově obličeje a mimika jsou na tristní úrovni. Na tohle si lze ale časem zvyknout, bohužel tomu vůbec nepomáhají virtuální herecké výkony, které jako by vypadly z ochotnického divadla. Celkově výkony dabérů, kamera při rozhovorech či příběhových animacích patří k tomu nejhoršímu.

V konečném součtu Andromeda nenaplnila ani zčásti svůj potenciál a značce Mass Effect spíš ublížila. Malé zkušenosti studia Bioware Montreal jsou vidět na skoro každém kroku hrou, a to jak fanoušky série, tak i nováčky zamrzí nejvíce. Režim pro více hráčů to také nezachraňuje, protože se jedná o klasický režim hordy, kde hráči čelí vlnám nepřátel.

Nelze ale říct, že by hra nebavila. Pod tou slupkou nedodělků se ukrývá zábavná hratelnost a rozhodně nejlépe vyvedený soubojový systém ze všech her z této série. Bohužel ale chybí i ta druhá a o něco více podstatná složka a tím jsou skvělé postavy a silné momenty. Mass Effect: Andromeda není rozhodně špatnou hrou, ale je spíše špatným Mass Effectem.

Nutno podotknout, že brzy vyjde opravný balíček, který by měl některé neduhy opravit. Ve výčtu oprav je například možnost přeskočit animace při cestování po mapě, upravená mimika postav a pak další hromada menších či větších oprav a úprav. Obávám se ale, že Andromeda by hlavně potřebovala přepsat většinu dialogů a možná i vyměnit některé dabéry, protože právě toto patří k tomu nejslabšímu. Stejně jako to, že i když se hra odehrává v nové galaxii, tak vlastně nenabízí moc nového.

Mass Effect: Andromeda vyšel pro osobní počítače a herní konzole PlayStation 4 a Xbox One.

Může se vám hodit na službě Zboží.cz: