Článek
Snaha nějak ozvláštnit 3D akci je stará jako tento žánr sám. Každá taková hra se musí odehrávat v atraktivním a exotickém prostředí, bojovat se zde musí s netradičními nástroji a zbraněmi a ve vzduchu musí neustále viset napětí z neznáma.
Psi-Ops tyto snahy dotahuje až na hranici absurdity. Jakýsi tajný agent, kterému z toho všeho utajení přeskočilo, že ani sám pořádně neví, kdo je, bojuje proti jakési tajné organizaci, která se, jak jinak, chystá ovládnout svět. Připravte se tedy na pořádnou dávku halucinací a podivných vzpomínek hlavního hrdiny – pokud jste hráli The Suffering, pak už zřejmě víte, jak to bude vypadat.
:. Psi-Ops: The Mindgate Conspiracy
Avšak čím se hra zásadně liší, jsou prostředky, jaké budete používat při účtování s okolním světem. Samozřejmě, že si i zastřílíte, ale jakmile si náš hrdina začne uvědomovat, že má co dočinění s centrem parapsychologických operací, začnou se mu vracet neobvyklé schopnosti. Bude moci pohybovat předměty, číst vojákům myšlenky anebo je rovnou zapalovat – to vše, dámy a pánové, pouhou silou myšlenky.
Nápad je to bezesporu dobrý, jeho zpracování už trochu pokulhává. Speciální schopnosti si nijak extra nevynucují použití, a tak se velmi snadno může stát, že se hra zvrhne do obyčejné střílečky. Ony totiž létající kusy olova bývají mnohdy mocnější než i ty největší myšlenky – a pak že prý vítězí duch nad hmotou.
:. Psi-Ops: The Mindgate Conspiracy
Před pár lety bychom hře udělovali maximální hodnocení jen proto, že má velký instalační soubor a byla původně komerční. Avšak dnes už je takových titulů povícero a zrovna tento mezi nimi nijak nevyniká.
:. Psi-Ops: The Mindgate Conspiracy