Článek
Představte si hru, u které tým programátorů a grafiků stráví dlouhé hodiny práce, aby se jí nakonec prodalo celých 32 exemplářů. To je přesně případ tohoto titulu. Ne, že by hra byla vyleženě špatná – jen nejspíš poněkud nešťastně zvolila poněkud přeexponovaný žánr vesmírných stříleček, kterých naleznete hodně zadarmo. A tak není divu, že hru potkal s odstupem tří let stejný osud. Autoři toho využili a na svém blogu analyzují, co bylo příčinou tohoto neúspěchu.
:. Pteroglider Postmortem
Určitě s nimi můžeme souhlasit v otázce originality. Podobných her naleznete všude okolo do tuctu dvanáct a toto bude třináctá. Pravda, naleznou se zde nějaké světlé momenty spočívající například ve vybíjení zbraní, ale nic zásadního, co bychom ještě neviděli a na co bychom jen nevěřícně zírali, se tu nenajde.
:. Pteroglider Postmortem
Totéž lze říci i o grafice. Hezká a propracovaná je, to bezesporu. Hlavně jakmile to na obrazovce začne vybuchovat a všude dokola létají trosky, můžete se správně pokochat, ale tuku na srdce – kolikrát už jsme něco podobného viděli jen s minimálními obměnami?
:. Pteroglider Postmortem
Z toho pak ostatně vyplývá i verdikt: pokud nejste vyložení fandové a sběratelé vesmírných stříleček, tohle pro vás bude jen další nudný exemplář, který vás zabaví maximálně na pár desítek minut.