Článek
Citlivost vůči kontrastům je schopnost vidět i ty nejmenší změny v tónech šedé barvy na stejném pozadí. Je to jedna z prvních schopností, kterou omezuje věk a nemoci jako tupozrakost (snížená ostrost vidění). V zásadě je možné tuto schopnost zlepšit jen chirurgicky, brýlemi nebo kontaktními čočkami. Ale ukazuje se, že zde mají vliv i neurologické faktory a že se tedy citlivost na kontrasty může zlepšovat i jinak.
Tým Rochesterské univerzity ve státě New York nejprve studoval zkušené hráče akčních videoher, které porovnával se skupinou hrající jiné hry. Hráči z první skupiny měli podle vědců lepší vnímavost kontrastů než hráči z druhé skupiny. Pro potvrzení těchto výsledků se poté skupina hráčů, která se nevěnovala akčním videohrám, rozdělila na dvě menší skupiny. Obě skupiny dostaly za úkol trénovat nově zadané hry po dobu 50 hodin v období až devíti týdnů. Jedna skupina přitom trénovala akční hry, druhá hry, které nebyly akční, i když také složité.
Hráči první skupiny zlepšili své vnímání kontrastů o 43 procent, u ostatních se toto vnímání vůbec nezlepšilo. Zlepšené vnímání přitom trvalo měsíce i roky. "Obecně vzato, naše výsledky ukazují, že čas strávený před počítačovou obrazovkou nemusí nutně škodit očím... Trénování videoher by se naopak mohlo stát užitečným doplňkem ke klasickým technikám pro korekci zraku," tvrdí autoři zprávy.
Děti jsou podle psychologů kvůli hrám agresivnější
Analýza dvaceti let výzkumů, které se zabývaly dopadem násilných her na chování dětí a dospívajících, dospěla k závěru, že tyto aplikace zvyšují agresivitu mladých lidí, převážně chlapců. "Velká část provedených výzkumů potvrdila u mladých lidí, kteří trávili čas u násilných her, jejich zvýšenou agresivitu," řekla Jessica Nicoll z university Saint Leo státu Florida, která se podílela na analýze dlouholetých průzkumů.
Podle ní jsou efekty nejen okamžité, ale navíc také dlouhodobé. Její slova potvrdilo několik set učitelů, kteří uvedli, že mladí hráči ve věku mezi 13 a 15 lety jsou nepřátelští nejen vůči svým vrstevníkům, ale i autoritám, se kterými jsou často v ostrém sporu ve snaze obhájit své postoje a názory.
Mladí lidé neodlišují virtuální a skutečný svět
Podle stanoviska organizace APA jsou hry zhoubné tím, že se jejich uživatel příliš vžívá do role hlavních hrdinů či darebáků, kteří páchají násilnou a jinou činnost. Mnoho psychologů soudí, že účinek násilí ve hrách na chování dětí je zcela totožný s dopadem podobných scén, které jsou obsahem například televizního vysílání.
"Rodiče si ale mohou sednout s dítětem k obrazovce a vysvětlit mu, co která část filmu ve skutečnosti znamená. Udělat to samé u videoher je mnohem obtížnější," soudí psycholog Joaquim Ferreira.
Agresivní videohry snižují práh bolesti
Lidé hrající agresivní videohry se stávají necitlivými vůči bolesti a utrpení druhých. Podle amerických psychologů se po sledování agresivních videoher či jiných mediálních produktů snižuje citlivost nervové soustavy. Práh fyzické bolesti se výrazně snižuje, ale horší je fakt, že se člověk stane bezcitným především vůči utrpení druhých lidí.
Podle profesora Brada Bushmana z University of Michigan a profesora Craiga Andersona z Iowa State University snižuje sledování a hraní agresivních videoher srdeční tep a vodivost kůže, dochází však také k psychologickému znecitlivění, takže je člověk méně ochotný pomoci trpícímu či raněnému člověku.
Násilné počítačové hry se staly terčem kritiky po masakru ve Winnendenu. Pachatel je totiž hrál, a to včetně střílečky Counterstrike, která se umístila na žebříčku nejnebezpečnějších počítačových her na čtvrtém místě.