Článek
Mnozí z vás už jistě měli možnost si na vlastí kůži vyzkoušet, co znamená slovo multiplayer (neboli hra více lidí) ve skutečnosti a jistě mi dáte za pravdu, že celé hraní je pak o něčem jiném. Už nejste osamocený, téměř nesmrtelný hrdina, který po tisících kosí hloupá monstra, jež na něj bez inteligence útočí. Právě naopak - když jsou vašimi protivníky lidé stejně chytří a zákeřní jako vy, hraní pak dostává novou dimenzi.
Mimo toho, že multiplayerem dnes disponuje každá lepší komerčně prodávaná hra, obzvláště dobře se jim daří coby součástem různých 3D akcí. Ovšem ne všichni máme prostředky a stroje na takovouto zábavu a právě pro nás je tady Soldat. Jak jste již možná pochopili z předchozího vypravování Soldat je akční multiplayerovou záležitostí, ovšem v trochu prostším kabátem, který se projevuje ztrátou jedné dimenze - hraje se tedy ve 2D. Jelikož v neregistrované verzi hry nejdou ukládat nastavení, budete se před začátkem každé bitvy muset prokousat pár nastaveními, např. co se druhu hry týče (deathmatch - všichni proti všem, capture the flag - zajměte vlajku atd.) a nastavením kláves pro jednotlivé úkony. Pak už jen zbývá připojit se k serveru na internetu nebo LAN síti.
Co je ovšem nejlepší, Soldat vás nenutí za nekřesťanský peníz připojovat svoji strojovnu na internet a shánět další hráče, můžete si rovněž zahrát s boty. Co to je? Protivníci řízení počítačem, přičemž si téměř v ničem nezadají se svými živými kolegy. Soldat je zkrátka poctivá pařba, která dokazuje, že na dobrou zábavu nemusíte mít až zas tak rychlý počítač, takže pokud máte nějakou tu síť a lidi ochotné s vámi hrát, přičtěte si jeden až dva body navrch.
Limit Rush
Při prvním pohledu na tuto hru mě jenom napadlo, jak ten čas běží. Engine a vůbec celé grafické vzezření by ještě před pár lety byly "revoluční" a "dokonalé" a jediná možnost, jak poznat, že jde o freeware by spočívala pouze v čase, který do hry vložili tvůrci, jenž je přímo úměrný délce následné zábavy. Ten není v tomto případě příliš dlouhý, jelikož zde nalezneme pouze jednu arénu.
Ale pěkně popořadě. Jedná se o závody vznášedel, ovšem ne o závody v klasickém start-cíl smyslu, ale spíše kdo dřív přijde, ten dřív mele. V rozích arény jsou umístěna jakási světla, která se náhodně rozsvěcují. Kdo k němu přijede jako první, má bod a světlo zhasne, aby se okamžitě aktivovalo jiné. Hlavní vtip pak spočívá v tom, že povrch arény není hladký, nýbrž členitý a vrásnitý jako povrchy českých silnic. Vznášedlo pak jede do kopce pomaleji než po rovině, z čehož plyne nutnost hledat optimální trasu s minimem stoupání.
Takže shrnutí: grafika je to sice hezká, ale zábava vydrží v nejlepším případě pár hodin (obzvláště psychicky odolným jedincům). Když k tomu ještě přičteme (respektive odečteme) absenci multiplayeru, pak před sebou máme průměrnou hru.
Desktop Destroy 2
Někteří pravidelní čtenáři si možná vzpomenou první díl této "skoro hry", kterážto měla za úkol zbavit stresovaný pracující lid vzteku tím, že jim umožnila pomocí několika zbraní kompletně zničit obsah obrazovky. Samozřejmě virtuálně.
Druhý díl má podobný cíl, ovšem krom výsledků vaší práce se obětí stane i pár nebohých kuřat (viz screenshot). Nejdříve jich na plochu pár umístíte a pak můžete začít s lovem. Máte na to různé pomůcky, například plamenomet, raketomet, brokovnici a další. Zbraň seberete stiskem levého tlačítka myší a zpátky položíte pravým.
Nejasnosti ohledně stahování, instalace nebo hraní her? Čtěte tento článek.