Článek
Super Mario XP
Kdo by neznal Maria, roztomilého italského instalatéra z New Yorku, jehož hrdinné kousky za pomoci halucinogenních houbiček se dokonce staly předlohou k celovečernímu filmu. A kdo by neznal Windows XP, údajně nejlepší operační systém od Microsoftu. Co že vznikne jejich zkřížením? Přeci Mario XP, instalatér, který běhá i pod XP!
Krom bezproblémového běhu pod Okny však žádné zásadní vylepšení nehledejte - po něm už by to nebyl starý dobrý Mario. A přitom se nabízí tolik možností: kupříkladu Mario říznutý Tetrisem nebo Arkanoidem s příchutí exotiky. Panečku, to by bylo něco!
Promiňte, že sem píši takové hlouposti, ale opravdu mě nenapadá lepší způsob, jak najít vhodná slova pro další Mariův klon. Je to prostě Mario.
.Shot (DotShot)
Kdyby se mě někdo zeptal, u jaké že to hry jsem strávil nejvíce času, zřejmě bych se v čase vrátil až do dob počítačů s procesorem 486, na nichž jsem z důvodů naprosté absence nových titulů pařil hry neustále dokola, až se sám divím, v jakém zdraví (psychickém hlavně) jsem to přestál. Pak se ale přenesu ještě o pár let dál, k malé plastové krabičce z tržiště, na níž šel hrát Tetris. Tedy ovšem na její první verzi, po jejímž přejetí vlakem (na podrobnosti se raději nevyptávejte), jsem dostal novější, kde se kromě Tetrisu nalézaly i různé závodní hry nebo střílečky, vše v strohé kostičkové grafice.
Právě takové asociace ve mně hra s poněkud podivným názvem vyvolala. Původem je z Japonska, takže se nelekejte, že vám zase nefunguje Enter a začněte hrát. O grafice nemá smysl mluvit, ale o hratelnosti ano - a není nikterak špatná.
Valence
Valence neboli hezky česky vazba je sice poslední, ale dle mého názoru nejzajímavější hrou dnešního výběru. Je sice poněkud akčnější na úkor logičnosti, takže si ani tentokráte moc neodpočinete, ale to tady myslím nejde.
A o co tedy? Do jakési arény se nahrne spousta malých barevných kuliček, které zde zastupují jednotlivé atomy, z nichž máte za úkol sestavit molekuly zobrazené v záhlaví obrazovky pomocí metody dragdrop.
V zadaném časovém limitu tak musíte poskládat všechny obrazce a pak je označit kliknutím pravého tlačítka. Pokud tak totiž neučiníte, můžete na ně navěšovat další a další atomy a zvyšovat tak svůj bodový zisk, s přibývají velikostí se však konstrukce čím dál tím víc nestabilní.
Se zvyšující se úrovní pak roste složitost a navíc se přidávají i jisté komplikace jako například viry, které rozkládají vazby.
Ačkoli na to Valence ze začátku nevypadá, je to velmi povedená hra, která jistě zaujme nejenom chemiky.
Nejasnosti ohledně stahování, instalace nebo hraní her? Čtěte tento článek.
